[298v]číslo strany rukopisutomu vzděl Eustachius, jeho hospodyni Theospita a jeho synoma, jednomu vzděl Agapitus a druhému Tehospitus.
Potom nazajtřie Eustachius vstav a s sebú několik rytieřóv pojem, jako by opět na lov chtěl, s nimi na lov jel. A tu od sebe je na ruozno rozpósobiv, tudiež, kdežto se jemu Kristus zjevil, se postavil. A inhed uzři postavu téhož viděnie jako i dřieve. Tehda nábožně padna na zemi, poče se modliti a řka: Prosím tebe, milý hospodine, jakžs mi slíbil, rač mi zjeviti, co mi se má u budúcích časiech přihoditi! K němužto hospodin vece: Blaženýs člověk, Eustachí, že si svatý křest přijal a již si nad diáblem svítězil, jenžto tě dřieve přelšťoval, tohos skrze pravú vieru potlačil. A již se má ukázati viera tvá, nebo věz to, že diábel proto, žes jeho ostal, proti tobě se ostře připravuje. Proněžto musíš mnoho přetrpěti a skrze to vítězskú korunu obdržeti. A najprvé spadneš neskrovně s světské výsosti, s ješitné chvály u veliké poníženie. Ale opět v duchovniem bohatství znamenitě povýšen budeš. Protož nikterakž se nerozpakuj ani tbaj na dřevní světskú chválu, nebo právě jako onen někdajší svatý Job rozličně pokúšen budeš. A když mnoho protivenstvie a bezpřiemně veliké žalosti přetrpíš, opět k tobě přijdu a tě k dřevniemu slavnému stavu navrátím. Protož tiežiť tebe, nynie li chceš ta pokušenie přijieti, čili na skončení svého života! K tomu Eustachius odpovědě a řka: Hospodine, když to tak musí býti, tento nynější čas na mě přepusť ta pokušenie, ale rač pomáhati a silnú pokoru dáti! Jemuž hospodin vece: Buď ustavičen, neb má milost vždy bude stráž vašich duší. To řek hospodin, na nebesa vstúpil.
A Eustachius domóv šed, to všecko své hospodyni rozpra[299r]číslo strany rukopisuvil.
