[17r]číslo strany rukopisuskutky před hospodinem obětovati budem. To ona uslyševše, svatý křest ot svatého Tómy sta přijala a svaté se vieře od něho naučila. Potom po mnohých časiech ta nevěsta královna v duchovný stav vstúpila a pro Jezukrista svú krev prolivši, buohu se dostala. A ženich, jemužto jméno bylo Dionyzius, v tom městě biskupem učiněn.
A když se svatý Tóma odtad s pruoboštem zdvihl, do Indie k královi, kamžto byl jest poslán, přišel a tu podlé králova rozkázanie svatý Tóma, jakžto sien měl postaviti, krásně změřiv, veliké penieze od krále na dielo vzal. Zatiem král do jiné vlasti se s svým dvorem na přebývanie přestěhoval a svatý Tóma všecky penieze chudým rozdal a vešken ten čas, což jest král v jiném kraji za dvě létě bydlil, svatý Tóma slovo božie káže, veliké mnozstvie lidí na křesťanskú vieru obrátil. A potom se král zase vrátiv, a že sien neudělána uzřev, kázal svatého Tómu i s proboštem, jenž jeho byl k dvoru přivedl, do žaláře saditi, vyvedúc, zaživa je odrúce užhli.
Zatiem bratr králóv jménem Gad položil se i umřel. A když jemu drahý hrob děláchu, an čtvrtý den z mrtvých vstal. Jehožto jiní lidé uzřevši, u veliké úžesti, kam kto vida, utiekáše. Tehdy on [k]text doplněný editorem králi, bratru svému, přistúpiv, vece: Bratře milý, tento člověk, jehožtos dřieti a upáliti kázal, přietelť jest boží a slúžieť jemu andělé, a ti mě do ráje uvedše, ukázali mi jednu překrásnú sien z střiebra a zlata a z drahého kamenie divně udělanú. A když se počech té tak překrásné sieni diviti, tehda oni vecechu: Toť jest ta sien,
