[127v]číslo strany rukopisumanželku sobě pojieti. Jemužto ona vece: Žádáš li mě za hospodyni mieti, dobuď panen ke mně, ať mě poctivě do tvého domu vedú. To on rád uslyšav, jal se všech připravovati i panen dobývati. A zatiem svatá Petromilla postieci se na modlitbu se k bohu oddala a božie tělo přijemši, nemocna slehla a třetí den skončala a bohu se dostala. Amen.
Svatého Petra
Svatý Petr, boží mučedlník, když pro křesťanskú vieru od jednoho pohanského starosty, jemužto jméno bylo Archemius, v žaláři držán. A toho pohana dci běsa v sobě mějieše, svatý Petr k němu vece: By ty v Jezukrista uvěřil, tvá by dci inhed zdráva byla. K němužto Archemius vece: Divné mi jest to, kterak by tvój bóh mú dceru uzdraviti, an tebe z toho vězenie ote mne zprostiti nemóže. K tomu svatý Petr vece: Mocenť jest mój hospodin od tebe mě zprostiti, když ráčí, aby skrze krve mé prolitie k věčné jeho chvále přišel. K němužto Archemius vece: Káži tě dvojimi řetězy okovati, a zprostí li tě tvój bóh a dceru mú uzdraví li, inhed vieru vaši přijmu.
Když se vše stalo, že svatý Petr okován, tehda zjevil se té noci Archemiovi svatý Petr, drže kříž svatý v ruce. Před nímžto Archemius inhed padl a dcera jeho inhed zdráva byla. A potom svatý Marcellus všecky je pokřtil i se dceří i se vší čeledí a mnoho se jiných pro ten div na vieru obrátilo. Proněžto ciesařóv starosta, jenž tehdy bieše, rozkázal, aby svatého Petra a svatého Marcella na daleký ostrov zavezúc, hlavy jima stínati.