[101r]číslo strany rukopisukněz na mši pětkrát se k lidem obrátil na znamenie toho patera jeho ukázanie. Šesté se ukázal apoštolóm osmý den, tu kdežto svatý Tóma apoštol jeho svatých jiezev se dotekl i uvěřil. Sedmé ukázal se apoštolóm na jedné hoře, ješto slove Tábor. Osmé ukázal se apoštolóm v té sieni, ješto jich potresktal z toho, že sú byli na vieře pochybili. Deváté a poslednie ukázal se apoštolóm na Olivetské hoře, otňadžto na nebesa vstúpil. Nikodemus také v svém čtení píše, že jest syn boží Jozefovi se ukázal, neb když Židé zvěděli, že Jozef na Pilátovi uprosil, aby tělo svaté s kříže snímal, v svém vlastním hrobě pochoval, jenž byl sobě přihotoval, z toho se Židé rozhněvavše, Jozefa jeli a jeho tvrdě zamekše, dřvi zapečetili, chtiec jeho po hodech zahubiti. Tehda náš spasitel Kristus té noci svého vzkřiešenie přišed, ten dóm, v němžto Jozef vězieše, na všecky čtyři úhly vzhóru pozdvihl a k němu všel, jeho tvář otřev, poceloval a odtad jeho zdráva domóv pečetí nezrušiv přivedl. A také tomu chtie někteří světí, že se jest matce své, královně nebeské, najprvé toho dne milostivě ukázal. A tomu na znamenie římský kostel U svaté královny na božie vzkřiešení zvláštní slavnú[cl]slavnú] ſlawu službu čini.
Čtvrté a poslednie slušie to věděti, kterak jest náš spasitel z mrtvých vstav, staré otce z předpeklé vyvedl. O tom píše svatý Augustin v jednom kázaní a takto řka: Jakž koli brzo
