dobrého jest při něm.
O ustech
Znamenaj, že malá usta slušie ženě i těm, ktož sú smilstva uhašeni. Ktož má usta velmi široká a veliká, žráč jest nepokojný a nemilostivý. Neb na mořské potvory taková usta slušějí. Ktož má usta veliká a s obú stranú rty tlustá, náhlý a hrdina jest. A ktož ot přirozenie křivá usta má, málo jest v něm viery a nestálý jest.
O laloku
Ktož má lalok neb podbradek něco obdlúžný, jest nevelmi náhlý a málo sě zamucuje v puotkách. Ktož má krátký a malý lalok, jest nepokorný a závistivý. Takové lidi přirovnával Pláto mistr k hadóm. Ktož má lalok dlúhý a obšírný, ten jest lsti navyklý. Ktož lalok má jako smieřený, jest dobrých všech činóv.
O hlasu
Ktož má hlas podobný k ovčiemu neb k koziemu, znamenie bláznovstvie jest. Ktož hlas jako ptačí má, jest znamenie lehkosti. Ktož hlas má tenký, jako plačtivý, jest smutný a nevěřící. Ktož má hlas, když mluví, a učiní obrážku v chřiepí, lhář jest a zlostný, radující sě ciziemu neščěstí. Ktož má tlustý hlas, znamenie jest obžerstvie. Ktož mluví s člověkem a bebce pospiechaje, náhlý a nevelmi múdrý jest. Ktož rád často mnoho mluví, jest křivý a neustavičný. Ktož málo mluví a znenáhla, znamenie múdrosti jest. Ktož mluví, sám sě chvále, jest nemúdrý a nejistý. Ktož mluví s člověkem, a očima sěm i tam hýbě aneb vrtě, jest všecken nevěrný, a vše, což mluví, to lže. Ktož mluví, oči semhúřě a tváři dolóv ponížě, pyšný a háncě lidský a neščědrý jest. Ktož mluví a ladně drží tvář, pravý a cělý a nelstivý jest. Ktož řeči snadně poslúchá a mluvě, tvář drží pěkně, múdrý jest. Ktož rád a pilně řeči, ne s veselú tváří, poslúchá, podhryzač jest a lstivý. Ktož řeči nechce slyšeti, nebo jest pyšný neb blázen nebo jest ustavičný
