Ps37,14 Ale jáz jako hluchý neslyšiech a jako němý neotvořiv úst svých. Ps37,15 I učiňen jsem jako člověk neslyšě a nejmajě v ustech svých potresktánie. Ps37,16 Nebo v tě, hospodine, sem úfal, ty uslyš mě, hospodine bože mój. Ps37,17 Nebo jsem řekl, aby kdy nenaveselili sě mně nepřietelé moji, a když sě pohnú nohy mé, na mě veliké mluvili jsú. Ps37,18 Nebo jáz u bičě hotov jsem a bolest má přěde mnú jest vždy. Ps37,19 Nebo nepravednost mú jáz zvěstuju i pomyšľu za hřiech mój. Ps37,20 Ale nepřietelé moji budú živi i posilňeni jsú na mě i zmnoženi jsú, již nenáviděli jsú mne neprávě. Ps37,21 Již zaplacijí mi zlé za dobré, ottirhováchu mně, nebo následovách dobroty. Ps37,22 Neotstupuj mne, hospodine bože mój, neotchoď ote mne. Ps37,23 Přizři ku pomoci mé, hospodine bože spasenie mého.

CantIs12,1 Spoviedaju sě tobě, hospodine, nebo rozhněval jsi sě na mě, obrátilo sě jest rydánie tvé i utěšil si mě. CantIs12,2 Toti, bóh spasitel mój, bezpečně budu činiti i nevzboju sě, nebo síla má [i chvála má]text doplněný editorem[619]i chvála má] et laus mea lat. hospodin i učiňen mi jest v spasenie. CantIs12,3 Načřete vody u veseľú z studnic spasitelových. CantIs12,4 I diete toho dne: „Zpoviedajte sě hospodinu i vzývajte jmě jeho. Známy učiňte v ľudech nalezenie jeho, pomněte, žeť vysoké jest jmě jeho. CantIs12,5 Zpievajte hospodinu, nebo veličsky učinil, zvěstujte to ve všiej zemi.“ CantIs12,6 Vesel sě i chval, přěbývanie sionské, nebo veliký prostřěd tebe svatý Israhel.

Ps38,1 Ps38,2 Řekl sem: „Budu střieci cěst mých, abych nepopestil jazykem mým. Postavil sem ustóm mým strážu, když přědstúpil hřiešník proti mně.“ Ps38,3 Oněměl sem i pokořil sem sě i přěmilklot dobrých a bolest má obnovila sě jest. Ps38,4 Rozhřielo sě sirdce mé ve mně a u myšlení mém vzejme sě oheň. Ps38,5 Mluvil sem v jazyku mém: „Známo učiň mi, hospodine, skončěnie mé, a číslo dní mých které jest, abych věděl, co sě nedostává mně.“ Ps38,6 Toť, jsi měrny postavil dni mé a podstava má jakožto nic přěd tobú. Avšakože všěcka ješut, všeliký člověk živý.