tvé ote mne, milosirdie tvé [a pravda tvá]text doplněný editorem[653]a pravda tvá] et veritas tua lat. vešdy sta přijímale mě. Ps39,13 Nebo obklíčilo mě zlé, jehož nenie počet, pochvátily mě nepravedlnosti mé i nemohl sem, abych uzřěl. Rozmnoženy jsú nad vlasy hlavy mé i sirdce mé otstúpilo mne. Ps39,14 Smiluj sě, hospodine, aby vypravil mě, hospodine, ku pomoci méj přizři. Ps39,15 Uhaňeni buďte i zastyďte sě spolu, již hledajú dušě mé, aby otěli ji. Obráceni buďte za sě i zastyďte sě, již chtie zlému mému. Ps39,16 Ať nesú birzo hanbu svú, již mně řiekajú: „Jej, jej!“ Ps39,17 Ať sě radují i veselé nad tobú všicni hledajúce tebe, ať řiekajú vešdy: „Vzveličen buď hospodin,“ již milují spasitele svého. Ps39,18 Ale jáz žebrák jsem a chudý, hospodin snažen jest mne. Pomocník mój i zaslonitel mój jsi ty, bože mój, nemeškaj.

Ps40,1 Ps40,2 Blažený, jenž smyslí na pracného a na chudého, v den zlý vyprostí jeho hospodin. Ps40,3 Hospodin střěz jeho a vzkřěsi jeho a blažena učini jeho v zemi i nepoddávaj jeho v rucě nepřátel jeho. Ps40,4 Hospodin pomoc přinese jemu na lože bolesti jeho, všicku posteľu jeho obrátil jsi v nemoc jeho. Ps40,5 Jáz jsem řekl: „Hospodine, slituj sě nade mnú, uzdrav duši mú, nebo sem hřěšila tobě.“ Ps40,6 Nepřietelé moji mluvili jsú zlé mně: „Když umře i zhyne jmě jeho?“ Ps40,7 Ač všel, aby viděl, ješuti vzmluvieše, sirdce jeho shromazdilo nepravedlnost sobě. Vyndieše ven i mluvieše Ps40,8 též. Proti mně tytráchu všicni nepřietelé moji, proti mně mysléchu mně zlé. Ps40,9 Slovo nepravé ustavili proti mně: „Čili jenž spí, nepřiloží, aby vstal?“ Ps40,10 A toti, člověk míru mého, v ňemž sem měl naději, jenž jědieše chleby mé, vzveličil na mě podpiecenie. Ps40,11 Ale ty, hospodine, smiluj sě nade mnú i vzkřěsi mě, i otplacu jim. Ps40,12 V tom sem poznal, že jsi chtěl mně, nebo nevzveselí sě nepřietel mój nad mě. Ps40,13 Ale