a smutný, tak sě pokořěvách. Ps34,15 A proti mně vzradovali sú sě i sebrali sě, shromažďeni jsú na mě bičové, i nevědiech. Ps34,16 Rozprášeni jsú, ni zbodeni, zkusili mne, rúhali sú sě mně rúhováním, škřehtali jsú na mě zuby svými. Ps34,17 Hospodine, když vezříš? Navrati duši mú ot zlobenie jich a ote lvóv jedinú mú. Ps34,18 Vzpoviedaju sě tobě ve sboru velikém, v lidu v těžkém vzchváli tě. Ps34,19 Nenaveseľúte sě mně, již protivie sě mně neprávě, již nenávidie mne darmo a kývají očima. Ps34,20 Neboti mně vedě mírně mluviechu, a v hněvě zemském mluviece, lsti mysléchu. Ps34,21 A rozšířili jsú na mě usta svá, řekli: „Haj, haj, viděle oči naši.“ Ps34,22 Viděl si, hospodine, nemilčže, hospodine, neotchoď ote mne. Ps34,23 Vstaň i přizři súdu mému, bože mój, a hospodin mój k věci méj. Ps34,24 Sudi mě podlé pravedlnosti mé, hospodine bože mój, ať sě nenaveseľují mně. Ps34,25 Ať nedějú v sirdcích svých: „Haj, haj duši našiej,“ ani dějí: „Slepcěmy jej.“ Ps34,26 Ať sě zahanbie i postydie spolu, již sě těšie zlému mému. Ať sě oblekú v hanbu a v stud, již zlobivě mluvie na mě. Ps34,27 Ať sě veselé i radují, již chtie pravedlnosti méj, ať řkú vešdy: „Vzveličen buď hospodin,“ již chtie míru sluzě jeho. Ps34,28 Ale jazyk mój zmyslí pravedlnost tvú, cělý den chválu tvú.

Ps35,1 Ps35,2 Řekl nepravedlný, aby popestil sám v sobě: „Nenie strachu božieho přěd očima jeho.“ Ps35,3 Nebo lstivě činil přěd ním, aby byla nalezena nepravedlnost jeho k nenávisti. Ps35,4 Slova úst jeho neprávo a lest, nechtěl rozoměti, by dobřě činil. Ps35,5 Nepravedlnost myslil jest na pokoju svém, přistúpil ke všiej