Ps34,2 Přijmi oděnie a ščít i vstaň na pomoc mně. Ps34,3 Vytržeš meč i oblec proti jim, již mne nenávidie, řci duši méj: „Spasenie tvé jáz jsem.“ Ps34,4 Pohaňeni buďte i zastyďte sě hledajúcí dušě mé. Otvráceni buďte za sě i buďte pohaňeni, již myslé mně zlé. Ps34,5 Buďte jakožto prach přěd obličějem větrovým a anděl hospodinóv smucijě jě. Ps34,6 Buď cěsta jich tma i popilzka [a]text doplněný editorem[543]a] et lat., nemá Vintr 1986 anděl hospodinóv stíhajě jě. Ps34,7 Nebo darmo chovali mně seštie osidla svého, naprázdno rúhali dušu mú. Ps34,8 Přiď jemu osidlo, jehož nevie, a stúpicě, juž skryl, uchvati jeho a v osidlo padni veň. Ps34,9 Ale má dušě vzveselí sě v hospodinu a vzkochá sě na spasiteľu svém. Ps34,10 Všicky kosti mé řkú: „Hospodine, kto roven tobě?“ Vyproščijě nestatečného z rukú mocnějších jeho, pracného a chudého ot těch, již roztirhnú jemu. Ps34,11 Vstavše svědci nepraví, jehož nevědiech, tázáchu mne. Ps34,12 Zaplacováchu mi zlým za dobré, jalovstvie dušě mé. Ps34,13 Ale jáz, když mi žalostni biechu, vzvlečiech žínici. I pokořiech u postu dušu mú a modlitva má v lóně mém sě navrátí. Ps34,14 Jako bližnieho a jako bratra našeho, tak obľubovách, jakožto kvíľúcí a smutný, tak sě pokořěvách. Ps34,15 A proti mně vzradovali sú sě i sebrali sě, shromažďeni jsú na mě bičové, i nevědiech. Ps34,16 Rozprášeni jsú, ni zbodeni, zkusili mne, rúhali sú sě mně rúhováním, škřehtali jsú na mě zuby svými. Ps34,17 Hospodine, když vezříš? Navrati duši mú ot zlobenie jich a ote lvóv jedinú mú. Ps34,18 Vzpoviedaju sě tobě ve sboru velikém, v lidu v těžkém vzchváli tě. Ps34,19 Nenaveseľúte sě