slova hřiechóv mých. Ps21,3 Bože mój, volaju přěs den, a neuslyšíš , a v noci, a ne k múdrosti mně. Ps21,4 Ale ty pak v svatém přěbýváš, chválo Israhelova . Ps21,5 V tě jsú úfali otci naši , úfali i zprostils jě. Ps21,6 K tobi jsú vzvolali a spaseni súť, v tě jsú úfali a nejsú pohaňeni. Ps21,7 Ale jáz jsem čirv, a ne člověk, rúhota človičie a otviržek ľudský. Ps21,8 Všicci viděvše mě, smieli sú sě mnú , mluvili jsú rty a hýbali hlavú: Ps21,9 „Naději měl v hospodinu i zprostil jeho, spasena učinil jeho, nebo chce jemu.“ Ps21,10 Nebo ty jsi, jenž si vytrichl mě z břicha, nadějě má ot pirsí mateře mé, Ps21,11 v tě viržen sem z lože. Z břucha mateře mé bóh mój jsi ty, Ps21,12 neotchodi ote mne, nebo smutek oblizu jest a nenie, kto pomoha. Ps21,13 Obklíčili sú mě telci mnozí, býkové tuční oblehli mě. Ps21,14 Otevřěli sú na mě usta svá jako lev tirhajě a řeva. Ps21,15 Jako voda prolit sem i rossuty jsú všěcky kosti mé. Učiňeno jest sirdce mé jako vosk rozskvirlý prostřěd břucha mého. Ps21,16 Zsechla jest jako skeřipina moc má a jazyk mój přilnul k dásniem mým a [ u ]text doplněný editorem[323] u] in lat. prach smirtedlný uvedl si mě. Ps21,17 Nebo obklíčili jsú mě psi mnozí, věce zlobivých oblehla mě. Kopali sú rucě moji i nohy mé, Ps21,18 přečtli sú všěcky kosti mé. Ale oni zavěrné zezřěli jsú i hlédali jsú na mě, Ps21,19 roz