hospodinova, že jde, nebo jde súdit země. Súditi bude okol zemský u pravedlnosti a ľudi u pravdě svéj.

Ps96,1 Hospodin kraloval, vesel sě země, radujte sě ostrovi mnozí. Ps96,2 Oblaci a mlha okolo jeho, právo a súd opravenie stolicě jeho. Ps96,3 Oheň přěd ním pójde i zplamení okolo nepřátely jeho. Ps96,4 Přisvietily blýskotiny jeho okolu zemskému, viděla a zamútila sě jest země. Ps96,5 Hory jako vosk tekly, ot obličějě hospodinova všěcka země. Ps96,6 Zvěstovala sú nebesa právo jeho a viděli všicci ľudé slávu jeho. Ps96,7 Pohaňeni buďte všicni ti, již sě modlé rytinám a již sě chlubie v obraziech svých. Modlte sě jemu, všickni anjelé jeho. Ps96,8 Uslyšala i vzradovala sě jest Sion i vzvýšie sě dcery Judiny pro súdy tvé, hospodine. Ps96,9 Nebo ty, hospodine, přěvysok nade všú zeḿú, velmi vzvýšen jsi nade všě bohy. Ps96,10 Již milujete hospodina, nenáviďte zlého, střěže hospodin dúš svatých svých, z ruky hřiešníkovy vypraví jich. Ps96,11 Světlost vzešla jest pravému a pravým sirdcem radost. Ps96,12 Radujte sě, praví, v hospodinu a zpoviedajte sě paměti svatéj jeho.

Ps142,1 Hospodine, uslyš modlitvu mú, ušima vzvěz prosbu mú u pravdě tvéj, uslyš mě v tvém právě. Ps142,2 I nevchoď v súd s sluhú tvým, nebo nebude zpraven přěd tobú každý živý. Ps142,3 Nebo stíhal jest nepřietel dušu mú, ponížil v zeḿu život mój, posadil mě v temnici jako mirtvé věčně. Ps142,4 I túžil jest na mě duch mój, ve mně smútilo sě jest sirdce mé. Ps142,5 Pomněl jsem dní starých, myslil jsem ve všěch skutciech tvých, u čiňení rukú tvú myslil jsem. Ps142,6 Rozprostřěch rucě moji k tobě, dušě má jako země bez vody tobě. Ps142,7 Náhle uslyš mě, hospodine, ustal duch mój. Neotvracuj obličějě tvého ote mne i podoben budu stupujúcím v jezero. Ps142,8 Uslyšáno učiň mně ráno milosirdie tvé, nebo jsem v tě úfal. Známu mi učiň cěstu, po niež bych chodil, nebo k tobě zpodjal jsem duši mú. Ps142,9 Zprosti mě ot nepřátel mých, hospodine, k tobě jsem utekl. Ps142,10 Nauč mě činiti vóli tvéj, nebo bóh mój jsi ty. Duch tvój dobrý dovede