[361]číslo strany rukopisuvezmi zanikl s kořenem a s bielkem vaječným, ztluka to dobře, naložiž na bolest, ažť se dobře rozpaří, potom vezmi rozchodník a staré sádlo, ztluc to a maž otok, až se bude bolest hnáti ruozno a celeti.
Počíná se tuto o štěpiech a o štěpování[mk]štěpování] Sſtiepowanie, kdy a který čas má se štěpovati etc.cizojazyčný text[152]pojednání o štěpování v rkp. MZK 156 zapsáno není
O sázení[ml]sázení] ſázenie pláně prvé slušie znamenati a věděti než štěpovati uměti, neb to věz, byť nejlepší[mm]nejlepší] neylepſſie štěpovník byl a časně i dobře štěpoval, jakž nebude dobře pláně[mn]pláně] plane usazenie a miesto příhodné, nebudeť štěpenie platné. Protož chceš li míti štěpy pevné a trvavy, najprv znamenaj miesto, kdež chceš štěpovati neb štěp přesaditi, kterakého jest položenie, jestli vlažné, neb suché, píščité, neb hornie, v krajině teplé, neb studené, a podlé toho položenie hledaj pláně k sázení[mo]sázení] ſazenie neb štěpuov, které chceš přesaditi. Neb jakž z nepříhodného miesta sadíš pláň neb jiné dřevo, buď štěp ořech, břeskev neb co takového, nikoli se dařiti nebude, a tak jestli miesto píščité a suché, parné, kdež chceš co takového vsaditi, nesadiž z miesta vlažného na zemnaté, ale s takéhož, jakožť jest, kdež chceš saditi, aneb z horšieho na lepšie. A též jestli miesto dobré a tučné země, kdež[mp]kdež] ktez chceš co saditi, nebeřiž sadistvy s velmi suchoparného miesta, neb ač by se sprvu dobře vedlo, ale nebudeť trvati. A též když chceš štěpovati, nedobývaj rúbuov z jinakého povětří a z jiné krajiny než z takéž, jakož jest, kdež chceš