[69r]číslo strany rukopisukderáž dělí tvář všech národuov. Druhá jest okrota Hladoletova, od té duše přijme[34]na tomto místě omylem zopakováno slovo duše rozum. Potom okrota Králemocova přidává jí velikosti a ščedrosti. Okrota Smrtonošova dává vtipnost, Slunečná okrota dává smysl a pamět. Okrota Ctitelova dává žádost, Dobropánova okrota dává rozkoš a radost, Měsícova okrota dává hýbanie, počátek živnosti. Protož když se símě sejde [s]text doplněný editorem suchostí Hladoletovú a studeností, ihned přijme od něho moc chveje[69v]číslo strany rukopisupotnú a hnutov přirození. Neb Hladolet najprvního měsíce zpuosobuje to jisté símě. A tu[ew]tu] ta kraluje Hladolet celý měsíc, totižto svú mocí zpuosobuje. Otázka: Řekl li by kdo, co to má činiti Hladolet? Odpovídám vedlé písma mistra Ptolonea, že je to tak spůsobeno od prvního počátku, totižto od buoha, velikým pořádestvím, jenž jest každé věci zvlášče moci puojčil podlé jejího přirození. Druhý měsíc, totiž Králomoc, zpuosobuje, jenž zárodětu naplní[ex]naplní] naplnie [70r]číslo strany rukopisumokrostí a posílí svú horkostí podlé buožího ustavenie. Třetí měsíc, přída Smrtonoš, svú horkostí a suchostí srovná ruozno nohy a ruce od boka a hlavu od prs[ey]prs] pros. Čtvrtý měsiec Slunce spuosobí srdce a osrdí, a jakožkoli srdce se jest prvé urodilo. A od srdce údy všechny vyndú, neb podlé řeči Aristotilešovy, srdce jest naprvé živo a najposléz umře. Pátého měsíce Ctitel zpuosobí uši, chřípí, cecky a prsi. Šestého měsíce Dobropán zřídí usta, zuby, oči a nehty. Sedmého měsíce, [70v]číslo strany rukopisuMěsíc přída, dokoná svú mokrostí tělo a naplní mezi kostmi a mezi kuoží. Osmý měsíc Hladolet nastúpí a tu zárodětu[ez]zárodětu] zarodijtu ustudí a usuší, protož když se dítě vosmý měsíc narodí, musí umříti. Devátý měsíc Králomoc svú horkostí dítě rozhřeje a mokrostí je nakrmí a z břicha je vystrčí. Desátý měsíc Smrtonoš bývá, a tak pořád etc.cizojazyčný text Toho správu máš v kole napsaném, kterak ty planety jsú v svých bězích a pořádích zpuosobeny[fa]zpuosobeny] zpuoſobenij, planety, které z nich jest vyšší a které nišší, jakož [71r]číslo strany rukopisuo tom písmo po tom kole dále ukazuje. A také o planetách jest nětco napřed psáno. A toho, což jest psáno, toho tu nenie třeba psáti po druhé, neb jedno k druhému přičině, bude plnější rozum ze všeho spolu etc.cizojazyčný text

Sluší[fb]Sluší] Luſſÿ také věděti, že jsú ješče čtyři okroty: ohně, a ta jmá býti ihned pod okrotú Měsícovú, a okrota povětří pod okrotú ohně a voda pod povětřím, ale okrota [země]text doplněný editorem pod okrotú vody. A tak bude napřed psaných okrot XIIII. Z nich najvyšší a najnišší nehnú se, totiž ohňové nebe a země.