potopa, že ony byly zemřely, a z těch much narodili se červi a z těch červuov narodili se jiní červové. A toho doličuje a řka, kto by vlasy ženě čmýrné vezma pod hnuoj mokrý položil v létě, že by se z nich had urodil. A ten by jiné hady rodil z semene svého. Ješče více pravím, že jedna myš urodila se z hnisu, potom z semene svého urodila mnoho myšenec. Ale pravá zvieřata nemuož se bez semene roditi, jakožto koně, ovce, krávy, ta nemuož se bez sémě. Otázal li by někto a řka: Proč se rodí z jednoho lajna mnoho mušek neb hovniváluov, z někderého sobě podobného a někderé sobě podobného, k tomu odpovídám vedlé řečí Verios, že mokrost prostřed lajna od slunce se shřeje a svaří se, že ta horkost nemuož vyjíti, i urodí se z něho mnoho mušek jedné tváři a jedné barvy, a to bývá mocí hvězd. Pakli bude jedno lajno nejednaké, tehdy na dvú miestú nebo na třech zarodí žiežely jiné a jiné. A když se urodí, mokrost okolo sebe snědie, a snědúc mokrost, okolo sebe vylezú, zvrtajíc kuoru na tom lajnu.

Také znamenaj, když se símě muské rozdělí a vpadne v několiko příhrad dělohy, tehdy se více dětí urodí. A když símě upadne v pravú stranu dělohy, […]text doplněný editorem[31]chybějící text pakli v prostřední, tehdy bude dívka oboje, než totižto mužského i ženského přirození, jemuž mnozí říkají náměséčník, avšak to dietě nebude nic horší nežli jiné.

Když již zároda v břiše se urodí, tehdy devátého měsíce chce ven vyjíti, a někderé ženy porozují dítě pátého měsíce neb šestého, že urodí toliko maso pro nečistotu čmýry. Také přílišné ženy škodí, ač se děloha roztíhne, protož bojíce se, by nepočaly, skáčí, tancují, běhají s jednoho miesta na druhé, ze vsí do vsí a chodí za pasy a léhají s mužmi, aby toho zapomenuly. Také pro hrom, když se mladé ženy hromu užasnú, dítě by v nich umřelo, až děloha se skazí a uhasne, krev studenú a símě vyspe a často v jinú tvář dietě se promění. Hrom jest oheň veliký, silný a náhlý, že [v]text doplněný editorem okamženie