[275]číslo strany rukopisuv sobě myslíce, neb takoví jsú jako hrobové zevnitř zmalovaní, ale vnitř plní nečistoty. I protož, králi milý, viec bych o tomto psal, ale nechám. Viď Vaše Jasnost, žeť jest zle plná Praha nečistoty, dietek zahubovánie, proto že toho miesta nenie a častokrát mrskají se s nimi, nosy řeží, lúpí je rychtáři z šatuov, i bohaté lidi skrze ně o statky připravují. Nahlédni v to, lépeť jest, ať jsú, nežli nenie jich potřebí uvoditi. Jedné, vedlé starých práv jim svobodu propustiti. Druhé, přikázal Pán Buoh: Neučiníš sobě obrazu rytého, ani podobenstvie, kterého stvořenie, které jest na nebi neb na zemi neb u vodě, avšak Šalomón učinil Cherub a Cherubín litiny a rytiny každého stvořenie, jakož ještě svěcen zde na hradě z Jeruzaléma ukazuje, proč jest Pán Buoh to Šalomónovi přezřel. Třetie, proč mu dopustil mnoho žen mieti a za hřiech nepočetl. Čtvrté, proč mu dopustil pohanky bráti a prvé přikázal a řka: Nebudete pojímati dcer pohanských, ani se s nimi smiešeti. A tak mnoho jiných věcí zákona božieho, prvé tvrdě kladené, změkčeny jsú náramně. Proč jest to a kterak jest, to dlúho by bylo psáti.

Dobrota, která přichází královstvie a krajinám, které v svým hlavním městě mají krásný kostel, ješto slove Diocesis, a tu maje správce duchovnieho, totiž patriarchu jako v Římě a v Anglii a v Akvileji a jinde nebo arcibiskupa jako v Praze, v Zalcpurku, v Gnězně nebo biskupa jako v Olomúci, v Míšni, v Pamberce a jinde. A od toho kostela celá země béře formu a řád k každému kostelu, puokudž muož najblíž, aby tak