[235]číslo strany rukopisupacholík, aby zahubili, a mezi tiem, když se narodil Mojžieš, vidúc dietě jasné, slitují se a v krabici pustili jej po vodě, kterého vzala jest dcera faraonova a dala chovati. Tehdy Mojžieš, jsa dietětem, nechtěl jest prsí pohanských požívati a ve dvanádcti letech, kdy naň ustavili korunu královskú, rozbil jest ji, a když byl mužem, zabil jednoho, vida, že Žida tepe. A tak hleděl jest král Mojžieše zahubiti, i utekl jest Mojžieš na púšť do země Madianské a tam byl jest až do okázanie božieho.

Mojžieš léta svého osmdesátého, když pásl stádo u Jetra, kněze, tehdy viděl jest keř hořící, a že se nepálil, a kdy jest přistúpil Mojžieš, řekl jemu Pán: Mojžieši, viděl sem pláč a zamúcenie lidu izrahelského, a proto sem stúpil, aby jej vysvobodil. Diž k faraonovi a rci: Poslal mě Pán, aby propustil jemu lid jeho, ať slúží a obětuje. I řekl jest: A kto jest pán jedné farao, král egypský. Tehdy činil jest znamenie Mojžieš před králem tyto. Najprv, vodu v krev obrátil. Druhé, žáby z hrncóv lezly. Třetí, komáry. Čtvrté, mouchy. Páté, smrt na hovada. Šesté, pryskýře a hlízy na něho a na lid. Sedmé, krúpy. Osmé, kobylky. Deváté, huol v hada obráceny. Desáté, prvorozeného lidu ve všem Egyptě zahynutie. A potom vyvedl jest Mojžieš lid až k moři červenému, pro červenú zemi červenému, a když se lid bál faraona stíhajícieho, udeřil Mojžieš holí v moře. A přešel jest lid suchú nohú, ale farao utonul jest se vším lidem a Mojžieš učiněn jest knieže všeho lidu izrahelského.