[116]číslo strany rukopisusem, ano zámečníci dělali a kožišníci a tkadlci a ženy předli na kolovrátcích i na přeslicích na den narození milé Panny Marie i jiných svatých, svátkové zuostanú a my pominem a co se zlého děje pod Vaším nedbáním, a jestli s Vaší vuolí, anebo že vědúc, nedbáte mstíti, běda Vám na smrti. Osmé, zabrániti tráveniny i o nich mluvenie. Deváté, přikázati, aby každý obchod svuoj vedl spravedlivě. Desáté, aby každý nesl rúcho poctivé vedlé svého řádu najméně až do kolenú. Jedenácté, aby prostí lidé nechali hádanie o zákon božie, neb jistotně žádný bekhart ani bekyně v něm nic nerozumí, ani švec, ani koželuh, ani měštěnín, jedné doktoři, kteří se po mistrovstvie dvanádcte let učili k doktorství. Tiť jsú něco prohlédli, jiný žádný nic. Dvanádcté, ať žádný škodných novin nenese, ani klevet babských, co se tkne obecného dobrého, ale lechkých babských klevet, že sobě kurvy dávají, neb že sobě kurvy dětí nadělaly, kdy jich nehubily, by se pak i rvaly na ně, nic neračte dbáti. Ještě mnoho opustím pro ukrácenie. Třinádcte, aby služebníci byli poslušní pánuov a žádný aby na pána svého ruky nezdvíhal, ani holí, ani kordem, ani mečem pod rukú ztracenie. Pakli by ranil smrtedlně, by živ ostal, aby smrt trpěl, též podruh na hospodáře, též ktož by, přijda do domu některého, kvalt počal, chtěje bíti hospodáře neb někoho v domu. Čtrnádcte, aby každý měl pána svého. Patnádcté, aby žádný ležákuov nechoval a prázdné lidi. Rychtář aby přehledoval, čím se živí, kradú li, čili co dělají.