a za ty se modlé, neb i v tom Jozef od Arimatii chválí se, že, kúpiv čisté prostěradlo, sňal s kříže Pána Krista.

Tobiáš, muž svatý a spravedlivý, měl dvanádcte věcí dobrých do sebe. Najprvé, kdy byl dietě, že nic dětinského nečinil jest. Druhé, že každý den vězně vždy navštěvoval, jest je těšil a jim jiedlo a pití nosil. Třetie, maje ženu Annu, s žádnú se nescházel jinú. Čtvrté, maje syna Tobiáše, učil ho z mladosti Pána Krista se báti, jemu každý den oběti a modlitby činiti. Páté, rád chudé zakládal bez lichvy, jakož ukázal na Babelovi. Šesté, že každý den chudé krmil. Sedmé, nahé odieval. Osmé, zabité mrtvé v noci pochovával, když ve dne nesměl, a nechaje obědu neb večeře, tělo zabité vzal a nesl do svého domu, aby v noci pochoval. Deváté, když byl oslnul a žena mu lála, řkúc: Kde jest nynie naděje tvá, žes mrtvé choval a almužny dával? Řekl: Synové svatých sme, neroďte tak mluviti. Desáté, kdy slyšel kozle cizí v svým domu, kázal navrátiti cizí. Jedenádcté, když Tobiáš tak mnoho trpěl, že mu se stýskalo živu býti, modlil se ku Pánu Bohu, řka: S kláním a slzami spravedlivý jsi Pane, a všecky tvé cesty jsú pravda a soud, rozpomeň se na mě a nerač bráti pomsty tvé nade mnú z mých hřiechuov, ani z hřiechuov otcuov mých, a rač vzieti duch muoj v pokoji, nebť mi smrt lepší jest než život. Dvanádcte, mněje, že by měl umřieti, povolav syna svého, činil gšaft takový, řka: Synu milý, kdy umru, pochovaj tělo mé a cti matku tvú po všecky dni tvé, pamatuje na bolesti její etc.cizojazyčný text Potom mnoho let byl jest živ a zrak jemu navrácen skrze anjela svatého.