anebo ohyzdné, zbořené opravovala, platy kněžské, mniské, jeptiské, doktorské, mistrovské z rukú nepravě božské věci držících vytrhovala a arcibiskupa a kněží, kartousy, bosáky a jiné nábožné lidi, skrze kterých nábožné modlitby, jistú máme naději, že králóm, kniežatóm, zemím i všem lidem hřiešným přichází ot najvyšieho Pána požehnánie vše dobré, by Vaše Jasnost ty lidi v své kostely byla ustavovala. Kostel svatého Václava na Hradě dělala a svatého Petra na Vyšehradě, hrob svatého Václava a dědicuov českých zlatem, střiebrem, drahým kamením ozdobovala, vysoké lidi k sobě táhla a jich rady poslúchala, papeže milovala a kněží a jich i ciesaře poslúchala a kledeb jejich se bála, volence i kniežata duchovní i světské vždycky na svým dvoře při sobě měla, platuov božských nezapisovala, kněžím Rokycanovým búřiti nedala a pokoj viec než válku milovala. Byl by Pán Buoh na věky zpevnil korunu na Vašie hlavě i synuov vašich, byl by Pán Buoh na stolici královskú opatřil z tvého bedra siemě spravedlivé, všemu křesťanstvu k utěšenie, bych byl k tomu žádán, bohdá skrze mé léčenie byla by Vaše Jasnost seděla se vším královstvím u veselosti pokoje, v hojnosti zlata, střiebra i drahého kamenie, v sytosti chleba i masa i v pití vína rozličného, radoval by se kupček z Vašie Jasnosti, veza u pokoji do Prahy potřebné věci i ven vyvozuje. Radovali by se měšťané, panny, vdovy i paní v svým múdrým králi, jsúc skrze něho ode všech ostnův duše i těla vysvobozeni. Radoval by se v Pánu Bohu a v králi Jiří sedláček, dělaje vesele, v pokoji [v]text doplněný editorem potu tváři své zemi, který nynie z dietkami lká a pláče na krále Jiřieho, jsa vypálen