jsú lidé, ješto mohúc sobě dobře učiniti, sami nechtí, jakoby chtěli, aby Pán Buoh v zimě jim topil, neb kožichy nosil, nebo v létě je chladil, aby pro ně obilé a ovoce nezrálo, neb aby z ohně, mohúc vyjíti, nevyšli, a mají naději, že je Pán Buoh vytrhne. Tiť se nemodlí Pánu Bohu, ale pokúšejí Pána Boha, neb jest opustil člověka, aby sám sobě radil, a kde nemuož, teprv ku Pánu Bohu na pomoc volal.

První věk světa jest věk, zavieraje v sobě let tisíc šest set a padesát a skutky tyto znamenitější, počna od Adama až do Noe, nébrž až do potopy. Neb Noe prvé před potopú archu dělal jest sto let úplně, kterých sto let synové Adamovi měli jsú za čas pokání, které Noe jim z rozkázanie anjela kázal, ale že oni tomu nevěříc, Noe i s archú v posměch měli, potupu zahynuli jsú.

Adam jest najprvnějšie člověk na pořátku světa stvořený, kterého Pán Buoh svýma rukama stvořil, člověk najkraší a najmúdřejší byl jest, a otec všech lidí. Dvě zlý věci učinil. Najprv jablko jedl. Druhé, ženu viec zamiloval než Pána Boha a pro ni zhřešil a zavedl všecko lidské pokolenie. A tři věci dobré učinil. Jedno, že pokánie činil do smrti. Druhé, samé Evy se držel. Třetie, synuov třidceti a dcer tolikéž maje, poctivě je vychoval a k obětem a modlitbám učil. Živ jest byl devět set let a třidceti let.