vyko[197v]číslo strany rukopisupati, tiemto ustavením zapoviedáme, aby žádní kniežata, páni i vladyky a sedláci žádných slibóv mezi sebú proti jiným nečinili, ani se penězi skládali na kteréhož kolivěk člověka. A pakli by přes to ustavenie kteří byli v tom nalezeni, aby byli se všiem na králově milosti. A byl li by kto od nich mocí zabit, aby byla pomsta na jich hrdlech s plným právem.
Ustavenie o žhářích
Pýcha milému bohu jest vždyckny protivná. Takéž nám jest na mysli, abychom pýchu v našem království snažně ukrotili, a protož ustavujem, když by které knieže nebo šlechtic náš zemenín potupil naše ustavenie a netbaje na spravedlivost s pochodní a s ohněm na druhého svého nepřietele dědiny běžal a vtrhl svú mocí a spálil jemu málo nebo mnoho, aby ihned byl se všiem na králově milosti. A komuž by spálil, aby jemu jeho škody byly napřed podobně zaplaceny, neb myslímy, prvé aby našim věrným jich škoda byla zaplacena, než bychom komoru naši bohatili, neb tehdy náš poklad roste, když našim věrným spravedlivost od nás se děje. Ale což po zaplacení těch škod bude sbožie toho žháče, to má do královy komory připadnúti.
Ustavenie o rozdělení dědictvie
Sváruov mnohých, jakožto se často před námi děje, chtiece ukrátiti tiemto ustavením, přikazujem, aby bratřie neb jiní přietelé, ješto by společné dědiny měli, když by se jimi chtěli rozděliti, aby každý
