[187v]číslo strany rukopisuvieře křesťanské poznali věrné, jakožto svatá cierkev po všem křesťanství věří a pokorně ctí a propoviedá.
O vieře křesťanské
My, Karel z božie milosti ciesař římský a král český, všeckny naše věrné a nám poddané, v zákoně křesťanském nám za bratří majíce a duchovní milostí syny je nazývajíce, ustavujem a přikazujem pod naší milostí i pod ztracením viery i hrdla vieru křesťanskú tvrdě a bez omylu[a]omylu] omyly držeti, aby okolo nás jiné vlasti křesťanské nás v žádném omyle viery křesťanské nenařiekali aniž ohavně pomlúvali, by naše české královstvie mělo které pochybenie na vieře křesťanské. A který by byl v tom nalezen, že by svým netbáním nebo kterým omylem proti vieře křesťanské stál a proti cierkvi svaté co protivného vedl, pomsty božie věčných muk naň žádámy a v svú nemilost jej vezmúce, na smrt tělesnú jej bez milosti odsuzujem.
Ustavenie o pohanech a o saracéniech
Pohanóm a saracénóm v našem křesťanském království obydlé a přebývanie v Čechách pilně zapoviedáme, přikazujíce všem našim věrným a nám poddaným křesťanóm, aby žádného pohana ani saracéna v svým domiech nechovali ani na své dědiny přijímali ku obydlení, jedno když by skrze naše královstvie šli nebo jeli do vlastí dalších z příhody anebo když by do našeho královstvie pro které kupectvie nebo pro jinú potřebu k nám šli nebo jeli. Tehdy hostinný hospodář nebo jiní kupci mají jim potřebu jako jiným hostem zpósobiti za jich penieze, to odpúštiemy svobodně, když by nebylo v úkladu a ve lsti proti
