stolem, vzal jest chléb i dobrořečil a lámal i podával jim. L24,31 I otevřely sú se oči jich a poznali sú jej a on zmizal od očí jich. L24,32 I řekla sta sama k sobě: „Však jest srdce naše hořalo v nás, když jest mluvil na cestě a otvieral nám písma.“ L24,33 A vstavše v tu hodinu, vrátila sta se do Jeruzaléma a nalezla sta shromažděných jedenácte i ty, ješto s nimi byli, L24,34 ani pravie, žeť jest vstal pán právě a ukázal se Šimonovi. L24,35 A ona sta vypravovala, které věci se staly na cestě a kterak sta ho poznala v lámaní chleba.
L24,36 A když sú to mluvili, stál jest Ježíš uprostřed jich a vece jim: „Pokoj vám, jáť jsem, neroďtež se báti!“ L24,37 Ale oni jsúc zarmúceni a přestrašeni, domnievali se, že by ducha viděli. L24,38 I vece jim: „Co jste zamúceni a myšlenie vstupují na srdce vaše? L24,39 Viztež ruce mé i nohy mé, žeť já ten jsem. Makajte a vizte, žeť duch těla a kostí nemá, jakož vidíte, žeť já mám.“ L24,40 A když to pověděl, ukázal jim ruce i nohy. L24,41 A když oni ještě nevěřili, ale divili se pro radost, vece: „Máte liž tuto nětco, ješto by se pojedlo?“ L24,42 A oni podachu jemu částky ryby pečené a plástu strdi. L24,43 A když jest pojedl před nimi, vzav ostatky dal jim.
L24,44 I řekl jim: „Tatoť jsú slova, kteráť sem mluvil k vám, když sem ještě s vámi byl, že potřebie jest, aby se naplnily všecky věci, kteréž psány jsú v zákoně Mojžiešově a v prorociech a v žalmiech o mně.“ L24,45 Tehdy otevřel jim smysl, aby rozuměli písmóm. L24,46 A řekl jim, že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti a třetí den z mrtvých vstáti, L24,47 a aby bylo hlásáno ve jménu jeho pokánie a odpuštěnie hřiechóv mezi všemi národy, počnúc od Jeruzaléma. L24,48 A vy jste svědkové těch věcí. L24,49 A jáť pošli zaslíbenie otce svého v vás, protož vy čekajte v městě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
L24,50 I vyvedl je ven do Bethaní, a pozdvih rukú svých, dáváše jim požehnánie. L24,51 I stalo se jest, když jich požehnal, bral se jest od nich a nesen jest do nebe. L24,52 A oni pomodlivše se, navrátili sú se do Jeruzaléma s radostí velikú. L24,53 I biechu vždycky v chrámě, chváléce a dobrořečiece boha.
