Summa evanjelium svatého Mat. z kap. 15.

Ačkoli sme nehodní milosti Boží, však když se k němu u víře utíkáme, laskavě nás sluší, jemuž se podlé slibů jeho důvěřovati máme, by se pak nám i jináč stavěl.

Píseň, zpívá se jako: Na počátku církve svaté.

Ježíši, Synu Davidů,

Bohem zaslíbený,

k požehnání všech národů

sem na svět poslaný.

Rač nám dáti Ducha svého,

abychom s pomoci

jeho času všelikého

volali k tobě důvěrně,

nebs Spasitel věrný.

Jakož toho příklad máme

z kananejské ženy,

jenž u víře byla stálá,

v ní se k tobě utíkala,

za pomoc žádala.

Rač i nás v víře slibův tvých

silné učiniti,

ať tě můžem v potřebách svých

důvěrně vzývati.

Ničimž se svésti nedali,

na pokušení nedbali

a je přemáhali.

Ač nás nejvíce nehodnost

naše zarmucuje,

hřích a všeliká nepravost

mysl naší zsužuje,

však ty pro své slitování

smilúj, smilúj se nad námi,

jakož míle s námi,

nebo jsme štěňátka bídná,

dobře poznáváme,

chleba, synovství nehodná,

v tom se vyznáváme.

Obdař nás drobty synů tvých,

kteréž padají z stolů jich,

z darův tvých přehojných.

A přiveď nás, tě prosíme,

skrz víru k spasení,

ať za tvým stolem sedíme

mezi tvými syny.

Nebeské slavné radosti,

kdež se děje tvé milosti,

chvála na výsosti. Amen.

Neděle Oculicizojazyčný text

Summa epištoly k Efez. z kap. 5.

Jakož nás Kristus, Syn Boží, zamiloval, tak my, jsouce zalíbení synové Boží, máme se vespolek