Protož nás, Pane milý, zpravúj,

ať nedoufáme pyšně v rozúm svůj,

moudrosti tvou nás k dobrému darúj,

abychom neodplacovali

zlým za zlé, než pokoje hledali,

pokudž můž, byť se všemi jej měli.

Křivdy naše tobě toužíce,

pomsty vlastní nehledajíce,

na soud tvůj všecko vznášejíce,

nepřátely naše krmili,

v žíznivosti jejich napájeli,

tak tvú vůli skutečně plnili.

Dodejž nám, Pane, své pomoci,

ať se nedáme zlému přemoci,

ať přemáháme dobrými zlé věci.

Potom nás přiveď k oslavení

do nebe, kdežto nic zlého není

než sama radost, věčné utěšení.

Summa evanjelium svatého Matouše v kap. 8.

Kristus Pán bez přijímání osob všechněm věřícím litostivý a dostatečný spomocník jest.

Píseň. Spívá se jako: Zvěstujem vám radost.

Ó, Pane Ježíši,

jenžs sstoupil z výsosti,

lékaři nejlepší,

by neduživosti

sám naše uzdravil

a k tomu krvi svou

lékařství připravil.

Rač na nás pravici

tvou míle vztáhnouti

a tvé krve moci

nemocných dotknúti,

tak nás očistiti

a malomocenství

škodného zprostiti.

Ač my nejsme hodni

tvých, o, Pane milý,

zásluh, dobrodiní,

nebo jsme zhřešili,

všaks ty litostivý,

rciž slovo, ať jest zdráv

hříšnik neduživý.

A rač z své milosti

s tvými volenými

nám příti s dílnosti,

ať jsme spolu s ními

církve tvé oudové,

skrz pravé věření

tvoji dědicové.

Ať se za tvým stolem

v tvém božském království

tebou, živým chlebem,

sýtíme s radostí,

zbav hrozných temností,

v nichž jest pláč, kvílení,

trápení s bolesti.

Neděle čtvrtá po Třech králích

Summa epištoly k Řím., kap. 13.

Křesťané povinni jsou lásku bližním prokazovati a jim dobře činiti.

Píseň, zpívá se jako: Každý Duch chval.

Stvořils nás, Bože milý,

proto, bychom tě ctili,

milujíc poslouchali,

vůli tvou vždy konali.

Na tos Zákon svůj vydal,

v kterémž jsi nám přikázal

milovati bližního

jako sebe samého.

K tomu se přiznáváme,

že to činiti máme,

však s to nemůžem býti,

leč ráčíš milost vlíti.

Dej pomoc z nás každému,

bychom bližnímu svému

mohli upřímně příti,

lásku skutečnou míti.