Šubar, Valentin: Písně na epištoly a evanjelia nedělní a sváteční…

Praha: Hanuš z Kronenfeldu, Jiří, 1612. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (Plzeň, Česko), sign. 0843, A1r–N12v. Editor Böhmová, Veronika. Ediční poznámka
[C10r]číslo strany rukopisu

Protož nás, Pane milý, zpravúj,

ať nedoufáme[ai]nedoufáme] nědaufáme pyšně v rozúm svůj,

moudrosti tvou nás k dobrému[aj]dobrému] dobrěmu darúj,

 

abychom neodplacovali

zlým za zlé, než pokoje hledali,

pokudž můž, byť[ak]byť] byt se všemi jej měli.

 

Křivdy naše tobě toužíce[102]Ve významu „svěřujíce“.,

pomsty vlastní nehledajíce,

na soud tvůj všecko vznášejíce,

 

nepřátely[103]Substantivum je v akuzativu plurálu. naše krmili,

v žíznivosti jejich napájeli,

tak tvú vůli skutečně plnili.

 

Dodejž nám, Pane, své pomoci[al]pomoci] pomocý,

ať se nedáme zlému[104]zlému: złemu přemoci,

ať přemáháme dobrými zlé věci.

 

Potom nás přiveď k oslavení

do nebe, kdežto nic zlého není

než sama radost, věčné utěšení.

 

Summa evanjelium svatého Matouše v kap. 8.[105]Mt 8

Kristus Pán bez přijímání osob všechněm věřícím litostivý a dostatečný spomocník jest.

 

[C10v]číslo strany rukopisu

Píseň. Spívá se jako: Zvěstujem vám radost.

 

Ó, Pane Ježíši,

jenžs sstoupil z výsosti,

lékaři nejlepší,

by neduživosti

sám naše uzdravil

a k tomu krvi svou

lékařství připravil.

 

Rač na nás pravici

tvou míle vztáhnouti

a tvé krve moci

nemocných dotknúti[106]dotknúti: dotknuti,

tak nás očistiti

a malomocenství

škodného zprostiti.

 

Ač my nejsme hodni

tvých, o, Pane milý,

zásluh, dobrodiní,

nebo jsme zhřešili,

všaks ty litostivý,

rciž slovo, ať jest zdráv

hříšnik neduživý.

 

A rač z své milosti

s tvými volenými

nám příti[am]příti] přigjti s dílnosti,

ať jsme spolu s ními

církve tvé oudové,

skrz pravé věření

tvoji dědicové.

 

Ať se za tvým stolem

v tvém božském království

tebou, živým chlebem,

sýtíme s radostí,

zbav hrozných temností,

v nichž jest pláč, kvílení,

trápení s bolesti.

 

[C11r]číslo strany rukopisu

Neděle čtvrtá po Třech králích

Summa epištoly k Řím., kap. 13.[107]R 13

Křesťané povinni jsou lásku bližním prokazovati a jim dobře činiti.

 

Píseň, zpívá se jako: Každý Duch chval.

 

Stvořils nás, Bože milý,

proto, bychom tě ctili,

milujíc poslouchali,

vůli tvou vždy konali.

 

Na tos Zákon svůj vydal,

v kterémž jsi nám přikázal

milovati bližního

jako sebe samého.

 

K tomu se přiznáváme,

že to činiti máme,

však s to nemůžem býti,

leč ráčíš milost vlíti.

 

Dej pomoc z nás každému,

bychom bližnímu svému

mohli upřímně příti,

lásku skutečnou míti.

 

X
ainedoufáme] nědaufáme
ajdobrému] dobrěmu
akbyť] byt
alpomoci] pomocý
104zlému: złemu
106dotknúti: dotknuti
ampříti] přigjti
102Ve významu „svěřujíce“.
103Substantivum je v akuzativu plurálu.
105Mt 8
107R 13
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 8 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).