[Feria II. Paschae]text doplněný editorem
Duo ex discipulis Iesu etc.cizojazyčný text L24,13 Toho času dva z učedlníkóv Ježíšových diechu toho dne do kastela, jenž bieše vzdáli šedesát hon od Jerusalema, jemuž jméno Emaus, L24,14 i oni mluviechu k sobě o těch všech věcech, jenž se biechu staly. L24,15 A stalo se jest, když tak mluviechu mezi sebú, že Ježíš přiblíživ se, jdieše s nimi, L24,16 zajisté otči jich biechu povlečeny, aby jeho nepoznali. L24,17 I vece jim: „Které jsú to řeči, jenž spolu mluvíte chodiece a jsúce smutni?“ L24,18 I odpověděv jeden, jemuž jméno Cleophas: „A ty sám z Jerusalema jdeš, zda jsi neslyšel, co se jest tu stalo v těchto dnech.“ L24,19 I die jim: „Co?“ I vecechu o Ježíševi Nazaretském, jenž jest byl muž, prorok mocný v skutku i v řeči před bohem i přede všém lidem. L24,20 A kterak jsú jej zradili biskupové, kněžci naši a licoměrníci na smrt a jej ukřižovali, L24,21 a my jsme se nadáli, že by on jměl spasiti lid israhelský. A juž nade všecko třetí den jest dnes, že se to stalo jest. L24,22 Také i ženy některé strašily jsú nás, kteréž jsú před sluncem byly u hrobu, L24,23 nenalezše těla jeho, vrátily jsú se a praviece, že by žív byl, by také anjelská viděnie jměly, a také sú nenalezly jeho v hrobu. L24,24 I běželi někteří z našich k hrobu, a tak jsú nalezli, jakož jsú ženy pravily. L24,25 I vece k nim: „Ó, blázniví a puozdnieho srdce k věření ve všem, což jsú mluvili proroci.“ L24,26 Zdali se to jest nemusilo státi, aby trpěl Kristus a tak aby se navrátil do chvály své. L24,27 A počev od Mojžieše i ode všech prorokóv mluviti jim, vykládaje ve všem, což jest bylo psáno o něm. L24,28 I přiblížichu se kastelu, [k]text doplněný editorem kterému jsú šli. A on řekl jest, by jměl dále jíti. L24,29 I přinikli jsú jemu a řkúce: „Ostaň s námi, nebť již večer jest a již den minuje.“ I všel jest s nimi. L24,30 I stalo se jest, když jě s nimi, vzal jest chléb, požehnav i rozlomiv, dal jest jim. L24,31 I otevřeny jsú otči jich a poznali jsú jej, a on zmisal jest z jich otčí. L24,32 I vecechu k sobě: „Zajisté naše srdce hořície bieše v nás, kdyžto mluvieše s námi na cestě a písma vykládal.“ L24,33 A oni vstavše v tu hodinu, vrátili jsú se do Jerusalema. I najidechu hromazdně jedenáste učedlníkóv i ty, jenž s nimi biechu, L24,34 a řkúce: „Vstal jest zajisté hospodin a zevil se jest Šimonovi.“ L24,35 I počechu jim praviti to, což se jest na cestě stalo a kterak jsú jej poznali v rozlomení chleba.
[Feria III. Paschae]text doplněný editorem
Stans Iesus in medio discipulorum.cizojazyčný text L24,36 Toho času stál jest Ježíš mezi učedlníky svými i řekl jest jim: „Pokoj vám, já jsem, neroďte se báti zamúcení.“ L24,37 Zajisté i strašení jměli jsú, by viděnie viděli. L24,38 I řekl jest jim: „Proč zamúceni jste a myšlenie vzcházejí v srdce vaše? L24,39 Ohledajte ruce i nohy mé, že já ten jsem! Dotkněte i vizte, že duch těla a kostí nejmá, jakož mě vidíte jmieti.“ L24,40 A když to vece, ukázal jim jest nohy i ruce. L24,41 Ješče zajisté jim neuvěřícím a dívajícím radostně řekl jest: „Jmáte li tuto, co ješto by bylo k jedení?“ L24,42 A oni dachu jemu částku ryby pečené a sladkost stredu. L24,43 A když pojie před nimi, vzem ostatky i dal jest jim L24,44 a řka: „Toť jsú slova, která jsem mluvil k vám, když jsem ješče s vámi byl, nebo potřebie jest naplniti, což jest v zákoně Mojžiešovém a u proročství a v žaltáři psáno o mně.“ L24,45 Tehdy vyloži jim rozum, aby zrozuměli písmu. L24,46 A řekl jest jim, že nebo tak psáno jest a tak musil jest Kristus trpěti a vstáti z mrtvých třetí den. L24,47 A budú kázati ve jméně jeho, pokánie a odpuštěnie hřiechóv mezi všém lidem.
