Vtom také přišel Grobián,
jsa od Bachusa obeslán.
A jakž se jedne zasadil,
hned dvě sklenice rozrazil.
Krkal, chrkal, všemi strkal,
na ctnosti lál a naříkal,
pravě, že jim nepřivykal.
Připíjel panu Svobodě,
nejprv ho oblíbil sobě.
A že na žádného nic nedbá,
když pana Troupa s sebou má.
Blázen: Ho, ho, ho, ho, páni hosté,
kteřížpakkoliv zde jste,
žet já tu také být musím,
s vámi masopust okvasím.
Pan Grobián mne s sebou vzal
a Bachus přijíti kázal.
Čert ďábla na masopust zval.
Že jsem blázen, k tomu se znám,
však pak ním nejsem v světě sám.
Z vás také bláznův nadělám.
Jsouc Masopustu povolní,
budem v sobě všickni rovni.
Jdětež k tanci a já s vámi.
Nebudeť bez objímaní,
od stěny k stěně běhání.
Skákejtež, blázni i páni,
i pan Čert tancuje s námi,
plete se mezi nohami.
Ponukl opata s sebou,
takéť nám nětco dovedou.
Nuže, chaso, také zhůru,
Havle, vezmi k tanci Důru
i tu Mandu, línou můru.
A ty, Janku, chyť Johanku!
Což ji neznáš, však jest z Kaňku.
Přivedla i Marjánku.
Jest i Salička hotova,
přišla sem naschvál z Hlízova.
Stojí tamto i Alína,
přiběhla také z Malína,
s Martou z Starého Kolína.
Též krčmářka z Hodonína.
Připítež jim také vína!
Panně Bítě a Judytě
i tý Markétě, šumplitě,
udělejtež to a brzy,
rádyť splní i podrží.
Čekáť na to i panna Kačka,
zapoťtež jí též valáška.
Však vždy sedí velmi zticha,
po svém milém velmi vzdychá
a ráda se také píchá,
an mnohá stará neplecha
k starosti toho nenechá.
Tamto za kamny Keruše
vzala pěknou sukni na se.
Vytáhniž ji, však jest naše.
Hle, dívá se i Dorotka,
neníť také hrubě krotká.
A ráda tancuje kotka,
pozdvihujíce podolka.
Též se volně, čerstvě potká.
Umí se brániti lehna,
ošoustala sobě stehna.
K tomu čistě zadkem zmítá,
k porážce povolná, hbitá.
Při nich sestra a má tetka,
střeštěná jako já všecka.
Lída pak za toho boje
jest juž také nahotově.
Smí se potkat s tuhou zbrojí
s svou sestrou,
přemohouc rejtara spolu,
že k posledku musí dolů.
