Bo[88v]číslo strany rukopisuha odplatu, u něhož sou najlepší vyvolili stránku.

Jižto[ch]Jižto] ižto my tobě, bratře Beneši, pro oučastenství v ní s tebou obě dvě srdečně žádáme tímto psáním mnějíc[ci]mnějíc] miegic, že ho za hřbet nezavržeš, ale že přečtenému místo v povolení svém dáš, zhroze se nesnadného, méně dobrého nezavržeš pro mě snazšího vejborného. A tím nás z zámutku napřed přimíněného obveselíš, [89r]číslo strany rukopisukdyžť uzříme, žeť duchovenství tvého ten hmotný stav tkadlcovský nezhrubí, než sám se od tvého duchovenství svrchu[cj]svrchu] wſrchu pravenú radú duchovní zkejpří podlé písma, jen dí, že duchovní člověk od žádného nebývá vyložen tělesně, než že sám každú věc sobě duchovní usoudí, totiž udělá a obrátí k duše prospěchu věčnému. Amen.

Panna Anna Svatolazarská Netkaná, svatoapolinářský kněz Jan pozdraveníť vzkazujem.

Praga mystica

Nic není, praví Pán, tajného, aby nebylo zvědíno. A není div Pána, aby on mohl tajnosti pronésti najevo, poněvadž i lidé někteří jako cikáni, nevidouc srdce vnitř, však na dlaň a na čelo i na tvář pohledíc, na šaty, na krok, poznávají vnitřní povahu srdce lidského. Takť Pán Bůh všemohúcí, ačkoli zná [90v]číslo strany rukopisusám srdce naše, totiž města Prahy, však i vše tajnosti ty srdečné, povahy všech obývajících v Praze[ck]Praze] Prazie na hmotném, zřetedlném stavení a položení pražském zjevuje[cl]zjevuje] zgewnie všem jasné[cm]jasné] jasnie oči podlé umění většího[cn]většího] wietſſtiho majícím tímto způsobem, totiž že po vidomém stavení znáti dává nevidomé duchovní stavení v cnostech podlé [91r]číslo strany rukopisunapřed dotčeného předmluv v předním sexterníku. Totiž jaká jest Stará a Nová Praha, Malá Strana, taková i víra, jaký hrad, taková i naděje, kteraký Vyšehrad, taková v Pražanech láska, jaké brány, taková střídmost, jací kostelové a klášterové, taková opatrnost, kterací rathúzové a šibenice a pranéř, taková spravedlnost, kteraká zeď, taková síla, totiž trpěli[91v]číslo strany rukopisuvost, jakejž most, taková kompaktáta, jaká řeka, takováž válka, protivenství protivníkův proti Praze. A ten potok neb řeka teče od polodne, totiž od Říma, o kterémž napsáno, že dům postavený na skále: Váli sou větrové a tekly sou řeky a nepadl dům ten. Takové tekutí vod nezarmucuje, ale obveseluje město boží, totiž volené, podlé onoho písma, jenž dí: