[75v]číslo strany rukopisuhlaholem mají se stužovati a věrností, jako by vždycky před knězem byli a klečíc sobě slibovali a jako by on vždycky opětoval, ten člun skrz srdce házeje: Kteréžto jest Buoh spojil, těch člověk nerozlučuj, leč smrt. A pakli tím podštívaním lidským neb ďábelským se svádou ruozno derou a jaks jako outek s osnovou třepí, tedy kněz jako tkadlec zlé, uzlovaté a trhavé přivíže vždycky. Na každém kázaní laje a zlořečí a také rozpíná zápovědi rozvodné zdrželi[76r]číslo strany rukopisuvostí v časy svaté a v nemoci jako tkadlec rozpínadlem setkané plátno, aby se nekrčilo. A otočuje je tím oddáním na obrtlé vratidlo z panenství v porušení. Jako pak plátno všecko na lokty změřeno, od díla vyplacováno a cenou šacováno bývá, tak manželé se hned ze všeho, což mají, kněžím v desátky a pánuom v poplatky podrobují a najvíc v dluh dětem svým se podrobují, neb jako plátno pro odívaní neb oblečení lidí tkát bývá dáno, tak manželstvo zdávané [76v]číslo strany rukopisubývá prvotně dle plodu odchování schránlivé mezi sebou. Což pak koli od těl košilem odplaty za odívaní bývá, tolikéž od dětí manželuom bývá, že je umýcejí, ušpiní, zapotí, zklidí naposledy i na candary zederou, to je, že často rodičuom bývají k hanbě, k starosti, k svraskání, k práci, k hříchu příčina i k smrti. A jediné nebudou li se svatým obcováním pláceti a sšívati a pokáním břidkým práti, na věky plundry prevétu, zatracení hodnými, zuostanou.

Aniž[bu]Aniž] niž je manželuom dosti bídy a konce[bv]konce] konec svého neštěstí se a zatracení báti, ale i plodu svého neštěstí a zatracení vesměs se mušejí fresovati, nevědouc, jako košile neví, koho, zdravého li či nemocného, živého li či mrtvého, zatracence li či budoucího viselce nebo kata etc.cizojazyčný text, chrání neb odchovají. A protož nedarmo od želení a od manželství nezvolného jméno mají manželé, poněvadž jako setkané plátno out[77v]číslo strany rukopisuku s osnovou, podmaněné toliko žalostem, starostem, pracem hnětlivým, podmaněni sou jeden s druhým zlé i dobré nerozdílně trpěti; buď mu libo, nebo, žel, musí. A jako řídké plátno jest, aby nebylo zcizoloženo nějakou merhovanou jiné barvy a vrstvy příze, tak manželé, aby cizoloství hříchem, psaným v knížkách zapuzení od milosti boží, aneb zlým, kyselým domnívaním nedověrným a nepřízní, jenž jest cizoložný podnět, místo věrnosti a lásky nebyli promíšeni, řídci sou; kteréžto cizolostvo