ochra[43v]číslo strany rukopisuňují, zlé i dobré spolu trpí, hojnost i hlad, soužení i prostranství, duchovní [s]text doplněný editorem světskými v církvi. Jako dítěti hlava trpí spolu s tělem svým svázaným a maličko větší svobodu hnutí má nežli tělo, ale od těla souženého nemůž odtrhnouti, ač se povrtí, tak maličko větčí[aq]větčí] weczti mají míti zvůli zprávce duchovní a světští než lid neb ouzkosti a chudoby a nezvole obce mají býti oučastní nerozdílně. Ačkoli se jináč nalézá, jako svrchu praveno jest, že hla[44r]číslo strany rukopisuva hoduje, toulá se a tělo v ouzkosti bezpráví leží, podklidilo se hříchy, smrdutný, mnohými, takť se přihází, že mátě, chtě ukojiti dítě, přikojí mlékem, kaší, prsy, a ono pak z té sytosti podklidí se. Tak sytost hlavy i těla církve jest příčina bujného hřešení, ale metla soužení, neustavičnost, mor, nemoci etc.cizojazyčný text sou příčina pokojné lásky v lidu. Chudí sobě nekradou ani nemocní ani soužení a nešťastní, ale se spolu trpělivě litují. Jako ouzkost povití dítěte a [44v]číslo strany rukopisuhlad popouzí k pláči a kvílení, tak církev na Krista Pána spíš v zámutku svém s pláčem zvolá. A toť jest ten pokoj, o němž dí čtení: Pokoj můj dávám vám, ne jako svět dává, já dávám vám. Lkáti a plakati budete vy a svět se bude radovati. A opět dí: Na světě dav trpěti budete, ale doufajtež, žeť sem já přemohl svět. A opět dí: Toto rozkazuji vám, abyšte se milovali vespolek, když vás svět nenávidí.

Ale z toho zřejmo [45r]číslo strany rukopisujest, že světa nenávistí a soužením[ar]soužením] sauzenii a kolébaním, protivenstvím etc.cizojazyčný text vede nás k upokojení v společném milování, a ne hojnou sytostí, poněvadž nedí: Když vás svět bude milovati štěstím, tedaž milovati se vám přikazuji; ale dí: Abyšte se milovali, když vás svět nenávidí. Toť jest v tomto světě pravej pokoj, totiž milování. Ktož v milování[as]milování] milowanim laskavém obejvá, v Buohu obejvá, v němž jest plnej pokoj i království nebeské beze všech nesvorných [45v]číslo strany rukopisuválek. A toť jest milování, takovej pokoj, že jako dítě, když spí pokojně, nic nečije soužení v kolébce, ani hladu, leč se protrhne, tak ktož v lásce přebývá pokojně, nic nečije, žádného trápení totiž na tom světě jako příklad na svatých mučedlnících, že jich smrt a meč ani hrůza ani války nemohly odděliti od lásky Kristovy pokojné. Tak trpěli, jako by nic nečili, tak mřeli, jako by usýpali, to sobě všecko za pokoj počítali, ale ne to, což nyní svrchu psaná nád[46r]číslo strany rukopisuherná