dokáza[2r]číslo strany rukopisuní, že jest ho tak plodného jako rajské štěpy a věčného jako dřevo života stvořil. Ale když jest okušením z zapověděného dřeva zhřešil, na zemi plnou dřieví lesnieho, neplodného, planého, netrvalého jest ho vyhnal na dokázaní, že jest se hříchem člověčí přirození štěpné, svaté a nevinné, věčné v proklaté, smrtedlné, jalové, lesniemu dřieví podobné změnilo podlé zjevení onomu ve čtení slepému, jenž se jest pravil viděti lidi chodíce jako stromy, jež svatý Judas podzimními, neplodnými, planými, [2v]číslo strany rukopisulesními, dvakrát zmrlými a vykořeněnými nazývá, kteříž se práv k ničemouž nehodí, jen zemi zaměsknávají, až i vyťati býti mají sekyrou smrti, k kmenu přirození přiloženú, a spáleni ohněm věčným, až se k ničemouž víc nehodí. Dřevo, praví prorok, které súci celé, k žádnému se nehodilo užitku, nadto spálenéť se ničemouž nehodí. Tím se namítá nám, abychom živí, zdraví jsouc a celí, starali se o to, zda bychom se mohli jemu hoditi aneb z nás některá částka k nějaké ctné do království nebeského potřebě, dřéve než nás sekyra [3r]číslo strany rukopisusmrti vytne a než se nás ten žhúcí chopí oheň, jenž nás vždycky jako dřieví lační, jehož my se vždy, jako plamene dřieví čekajíc, lekáme, jestli že se k žádné jiné potřebě nehodíme aneb snad hodíce se nebudem potřebováni.
Nuže[c]Nuže] uże tehdy, což a kterak tělesný člověk, stromu přirovnaný, potřebnějšieho, ctnějšieho a trvalejšieho z sebe za času udělá? Zdaliž z sebe obrázek udělá k modlářství, jako oni starodávní pohané tak z sebe dělali modly podlé formy podobizen z lesního dřieví dělaných, v Kněhách Mou[3v]číslo strany rukopisudrosti vypsaných, že řemeslník, utna dřevo z lesa, i obloupil misterně s něho všecku kuoru. A s pilností dělá nádobu chaternou k potřebě života, s třieskami pak jísti navaří. A ostatek toho dřeva, ježto se již ničemouž nehodí, křivolaké a sukovaté, po prázdnu pilně řeže a misterně připodobňuje k člověčí zpuosobě aneb k některému[d]některému] kněktereho z živočichuov, každú skulinku zalepí, obarví. A každú poškvrnu na něm zaléčí i udělá mu přiebytek poctivý a na stěně železy přikuje jej. Šetře ho, aby nespadl, věda, že sám sobě spomoci nemuož, neb obraz je. A učině mu slib, i