[113v]číslo strany rukopisua když tepou, tedy se zboří, tak i my, dokudž nám žádný nic neuškodí, dotud sme trpěliví a zdáme se silní, že bychom všecko pro pravdu boží strpěli. A když by se málo kto poopřel, uzříš a myť s hněvy, s děly na plac a se zbrojí, tožť trpělivost kdes. A jako když města dobývají, najprv hledí trpělivost v Pražanech zkaziti rozkoší věda, že jakož když zkazí zdi, jisti [114r]číslo strany rukopisusou nepřátelé vším městem svrchu praveným. A protož dokudž najdél mohou zběhnouce se, dotud zdí brání. Braňmež tedy i my a utecme se k trpělivosti ve všelikém pokušení a nedávajme jí sobě ďáblům zkaziti. A že pak lidem nedopouští se přes zdi choditi, ale skrze bránu pro vyplnění cla, tak i my jinou cestou k sobě kráčeti nedopouštíme, to jest, aby [114v]číslo strany rukopisunás měl kto uraziti, upšiti, slovem dotknouti, leč s oužitkem cla vyplnění, totiž o kterýchž se nětco nadějem vzíti, od těch i trpíme, ale od jiných nic, aniž se těm chudým dáme po sobě voziti řkouc: „Což nás sobě koupil, že nás tepeš?“ Než i od řeky zlořečenství sme trpěliví, dokud nám do domův netekou, leč lajem a nemstíme se vědouc, že ač nepřeschne, ale brzo [115r]číslo strany rukopisusteče. Neb to zlořečenství v Zjevení drak vypustil jako řeku z tlamy své a ono před se plyne bez přestání, aniž můž zastaveno býti, totiž že jednou vydaná klatba aneb promluveno zlořečenství nemůž se zase vrátiti, ale před se plyne, by nikda víc opětované nebylo. Nébrž by hned zase dobrořečil, již dřevní zlořečenství jako řeka před se plyne, a ne spátkem a my oschnem [115v]číslo strany rukopisuopláknutí, ačkoli mnohých grunty víry těmi se jako onehdajší povodní zslabí a zviklí.

Kterak brány, taková zdrželivost, totiž že jako prostranně vždycky špíži do Prahy vezou a málo ven, tak lid tento celým dnem od vejchodu až do západu, ba i v noci žéře a nikdá syt není. Ano i v noci jako s lupy vejdouce ustavičně, měli by aspoň jako branám brániti, ustům nedadouc vůle, a vzlášť [116r]číslo strany rukopisuv svátky do mší, jakož i to když v městech bývalo, ani špíže do města v svátky, ani v ousta ožralství bránili vézti. A protož že jest zed i okolo města, i okolo hradův i kostelův, to znamená, že všech věcí ohájce jest trpělivost silná a brány střídmosti že víru, lásku, naději i opatrnost krmí, i spravedlnost. A pro spravedlnost též že se tříbí na šibenici a na rozhra[116v]číslo strany rukopisuní.