mléka slepených má, neb přijímající chaterné, za homolku nestojící světu jako mléko zsadí, kostmi žílami a koží podlé proroctví Jobova spojí a zkřísí, jako řekl: Kto jí mé tělo a pí mou krev, já jej vzkřísím v najposlednější den. A přes to přese všecko jest v něm chuť rozličného ovotce: slív, meruněk, hrušek etc.cizojazyčný text, totiž skutkuov dobrých, čistoty, moudrosti, umění, pokory, radosti, ochotnosti, střídmosti, opatrnosti, spravedlnosti, dlúhočekání, pokoje, dobrotivosti, trpělivosti, víry. Tyť cnosti rovná ovotci svatý Pavel, K Galatuom. Ta ovotce všecka hodné přijímaní velebné svátosti popouzí v sobě míti skutečně, jako je psáno: Slova, kteráž mluvil sem vám, Duch a život sou, totiž dřeva života; a Duchu svatému nesoucí dvanáctero, svrchupraveno, ovotce. Cnosti pravé se srovná svátost velebná, těmi živými slovy vypravená v kapitole VI svatého Jana: A po té krmi již veta a víc netřeba žádati přes tu, jako sou otázáni učedlníci, chce li se jim ještě víc co po té krmi, odpověděli: Pane, kam sobě pochutnáme, půjdeme a ty slova věčného života máš.

Ktož tedy toho okusí pokrmu, nic mu se více nechce tělesných žádostí a světských, jakkoli chutných přes ty jako mně po tvé večeři, jen píti dobré víno na ten chléb, dobrými krměmi ozdobný, totiž krev jeho předrahú u víně posvěcenou, kteráž též všecky chuti ty svrchu psané o těle drahém sobě přimíšené má. Nebo žádná krmě není na večeři, by nápojem zažívána nebyla, by pak ta byla nejvlhčejší, neb se na všecky vesměs pí. Toť míní řka: Též když jest večeřal, vzal kalich, dobrořečil a dal učedlníkům svým: Píte z toho všickni, toť jest krev má nového zákona, kteráž vylita za vás bude na odpuštění všem chříchuom vašim. Jakož se víno točí a šenkuje na zažití a ochutnání krmí snědených, bez toho by se v snědek a v nemoc rozličnou jídlo obrátilo, tak přijímaní pod jednou způsobou bez druhé nejde lidem k duhu ani k chuti k svrchu pravených nabytí. Neb čím víc přijímají na každý rok, tím víc hltají chudinu svú. Jako jestřábi a krahujci, jenž nepijí, a protož víc lačnějí krve jiného ptactva, holoubat a křepelic, tak ti, kdož se zdráhají píti krve Pána Krista, vymlúvajíc se přirozením, totiž že sou tak jich rodiči byli, nezdráhají se