trúbu trúbiti před sebou. Však proto bez přinucení, násilé aneb bez mušení a ukrutnosti nejsú. Pokání pak slavné v tomto světě a zjevné proti zatracení jest tak lehké jako u pranéře šilink, hanba obvolání, cajch uši, ruce, oči nesú kleštěmi proti zevnitřní šibenici, jenž celé hrdlo odjímá. Ktož se tedy stydí zde káti a odkládá na budoucí očistec, ten jest roven tomu, jenž by stydě se u pranéře káti a trestánu býti, volil radějí za městem šibenicí, kolem trestán býti. Kajmež se tedy radějí zde.
Kterací klášterové, takové modlitby v Pražanech, totiž že počnouc se modliti, i nedokonáváme, aneb dostavějíc vzhůru k Bohu modlitbu, potom ji hříchy zboříme a netbalostmi podlé onoho písma: Jeden se modlí a druhý zlořečí, jeden vzdělává a druhý boří. Jakož zajisté gruntové toliko některých klášterův stojí aneb zdi, ale bez přikrytí střech, tak sú modlitby tohoto lidu, základ slov toliko z vezdajší modlitby majíce a zdi na to stavějí mše svaté, ale střechy spolu i s makovicemi bohomyslnosti nebeské až do vrchu nedokonávají, totiž modlí se slovy a poněkud skutkem, ale srdečnou žádostí a čistou myslí, jako bych řekl ústy toliko, a ne duchem a pravdú. Neb žádná modlitba není prospěšná, která v sobě střechy setrvání až do konce nemá. Neb lepší jest konec nežli počátek. Jako pak klášterové někteří sú bez střech, někteří v polovici zkažení, někteří v některé stránce, jiní pak hned nebytedlní, toť znamená, že modlitebníci sú takoví, ješto se mnohými slovy modlí, avšak z těch ze všech modliteb v jediné ledva někdy maličko pozdvihnú se ku Pánu Bohu. Ale že sú mniši byli vyhnáni z klášterův a opět sú zase přijati, toť se rozumí, že pokrytství mnišské, kteréž se k lidskýma očima působí, dávno bylo od modlitebníkův zavrženo, ale nyní opět jest přijato a pojí se v jedno proti onomu písmu, jenž dí: Když se modlíte, nemodlte se na úhlech rynkův a ulic etc.cizojazyčný text Nedokonalí a nedostavení klášterové nedokonalé modlitby a mše vyznamenají, totiž že nedoříkají dobře, ale zpletú a od mše odcházejí, leckdys než bude kříž na konci požehnání dán, jakož i kříž jest na klášteřích na znamení dokonání.
Křížové pak na kostelích aneb na klášteřích vyznamenávají, že nic jiného neumíme kázati, jediné Krista ukřižovaného,
