mla[C4v]číslo strany rukopisudých rozlezlých, kompoštuov nejiesti ani jimi krmě jiné zalévati. Tukuov a mastných přieliš věcí nepožívati, voleje nech, másla pro zvyklost skrovně. Vajce nová měkkého žlútku příhodná, tvrdá zlá, nezažitá, lítá, nepohodlná. Kroupy ječné, pšeničné, ovesné, kaše rosové, rejžové, pohanské zažitedlné, sejr prostředně, po jiných krměch pro lékařstvie viece nežli pro potřebu jie se. Ovoce přirozenie vodnatého k zdraví nepříhodné jest, krev vodnatú, k nakažení snadnú, rodí[ap]rodí] rodie. Jahody trávnice nebo smečky, višně černé, třešně bielé, vostružiny, nedvědice, švestky, hlušice před jídlem skrovně jiesti, zvláště těm, jimžto pěnokrevnost panuje, dobré jest. Višeň bielých, jablek, břeskvě, melounóv, díně, morských jahod, meruněk, malin, sliv sladkých, voharkuov zanechati po jiedle, hruška totéž jakožto i sejr činí[aq]činí] činie. Pečenú kdúli také jísti po jiedle a vína na to trunk učiniti, jiedlo doluov tiskne a žaludek zavírá. Pomorančí, jablka zrnatá, [D1r]číslo strany rukopisulimouny, voškeruše, nyšpule, srstky, mandly, hrozny, fíky, hrozenky, kapary toho času dobré, chválí se. Sladké věci neslúžie, v mor věci kyselé a ne samým toliko octem zakyselovati, ale někdy agrestem, limouny, švestkami vařenými, višněmi, jablky kyselými vonnými, štěvíkem, dřínkami. Hořčice, řeřichy, chřenu, ředkve, česenku, vošlachu letnieho času zanechaj. Ale tuto šalši sobě ku pečitému dělaj: vezmi štěvík, žlútek vaječný tvrdý, rozetři dobře, vínem rozpusť, skořice a zázvoru přilož a tak požívaj. Ráno vařených věcí a na večeři pečených viece požívati puojčuje[ar]puojčuje] pougčuge se. Neb tak zažitie lepší bývá. Hub, zelé, jáhel nech. Mrkve, řiepy, hrachu skrovně požívaj. Slanin nech, též plecí, hýžděk, koblas suchých i všech udlých věcí.

Pitie jakého požívati

Vína starého silného, zápalčivého nech, neb velmi vysušuje a vnitř zvláště játra zapaluje. Lehkého, čistého, bielého, vonného napíjej[as]napíjej] napiegeg se. Mladým lidem s vodú dávati nenie škodné. Vína kalného, zv[D1v]číslo strany rukopisuláště