do Kunstopla [96r]číslo strany rukopisuměsta jede.
Když je řečský[cv]řečský] ṙecſky ciesař zvědě,
hroznú čest učini jemu,
[2160] Arnoštovi slovutnému,
i těm, ktož sú s ním byli,
velikú čest jim činili.
Káza všechny dobře chovati
a všicku potřebu dáti,
[2165] což kterému třeba bieše,
ten jako doma vezmieše.
Tu jsúc, počechuť se ptáti
a korábóv vyhlédati,
chtiec své cesty nemeškati,
[2170] k Božiemu se hrobu bráti.
Tak tu šest neděl přebychu,
krásnúť jim čest učinichu,
že což kniežat v zemi byli,
tiť je pro ciesaře ctili.
[2175] Neb tomu ciesař chtieše,
aby je ctili, tak rozkázal bieše.
A nežli šest neděl minu,
mnoho korábóv připlynu,
vezúce drahú kúpi s sebú,
[2180] jakž mohlo býti v tu dobu.
Z těch korábóv dvamedcítma najlepších biechu
a dobré pokoje v sobě mějiechu.
Arnošt s nimi nemeškaje,
smluvi a je všecky maje.
[2185] Smluviv, aby bylo chystáno,
všem ku potřebě dobýváno.
Oděnie, což sú měli,
aby to vše spolu měli
a do korábóv se brali
[2190] a potřeb s sebú dosti nabrali,
aby na ztravu mohli mieti
do roka, toť káza vzieti.
To vše u ciesaře brali,
čehož na moře potřebovali.
[2195] Tenť [96v]číslo strany rukopisujim nedal nic kúpiti,
všehoť jim kázal dobyti.
Tak Arnošt s svými sebrav se,
s nimi múdře potázav se,
jide před ciesaře toho,
[2200] jenž učinil jim cti mnoho.
Poče odpuštěnie bráti
a ze všie cti děkovati.
Kapitola XXXV.
Zatiem ciesař kmene ctného,
vida toho šlechetného,
[2205] množstvie zlata nésti kázal,
všecko jemu dáti přikázal
i všechněm obecně dáti dosti
podlé kniežecie štědrosti.
Ucti toho slovutného
[2210] jakžto právě syna svého.
Když již všecko hotovo bieše,
což do korábóv slušieše,
poče odpuštěnie bráti
Arnošt i všem děkovati.
[2215] Mnoho cti jemu učinili,
jakož by tu byl rodilý.
Počechuť lidé plakati,
jeho i jiných pykati,
nebo množstvie lida toho
[2220] z té země vybra se mnoho,
jenž se také brali
a s nimi se přichystali.
By kvielenie na vše strany.
Ondeť panie i také panny
[2225] je provodie, přietelé,
ondeť pláčí a všeckni kvielé,
neboť mnohý přietele ztratil
a domóv se zase nevrátil.
Protož bylo co plakati,
[2230] nebo mnohého dietěte máti
ovdověla a osiřela,
tudy věčnú žalost měla.
A [97r]číslo strany rukopisukdyž se v koráb vsadichu
