a k své svaté milosti přijieti.
Zatiem se k břehu přistrčichu,
kotvy u moře pustichu,
odtud vesele[gh]vesele] weſelie vyjdú.
[4955] A když na vostrov přijdú,
tuť nadejdú cestu
k jednomu krásnému městu,
nad nímž hrad Ubian bieše,
velmi bohatě ležieše.
[4960] Odtud král i země pán
jměl sobě také jmě Ubian.
Arnošt hospodáře ctného
káza ptáti i bohatého.
Múřenínové to učinichu,
[4965] dobré hospody dobychu,
v níž jim všicku potřebu dali,
což sami jediné rozkázali.
Bieše před domem veliký
hluk na všaký den pro ty reky[gi]reky] ṙeky.
[4970] Což Arnošt koboltóv jmějieše,
tomuť se každý divieše.
Tuť múřenínóm čest bieše,
Arnošt také je převelmi ctieše,
ty, jenž s ním na moři byli
[4975] a jej v tu zemi připravili.
Jednú pak jsa na útrobě,
zavola hospodáře k sobě,
poče se na krále ptáti
a na něho se tázati,
[4980] válé li a neb jak přebývá,
třeba li mu lidu bývá?
Hospodář povědě jemu,
jakož slušie muži ctnému,
a řka: „Toť, pane, tobě poviem,
[4985] tak v kraji já dobře viem,
že zde móžeš bohat býti,
když mu jedno chceš slúžiti,
neboť žold bohatý [136v]číslo strany rukopisudává
podlé kniežecieho práva.“
[4990] Arnošt poče vesel býti,
hospodáře tak prositi:
„Rač to králi pověděti,
chce li mě v své službě mieti?“
A na tom se s ním ostavi,
[4995] že mu šest ořóv připraví,
ať ty kúpí a sukna k tomu
a což nám potřebie komu
oděvu svého práva
podlé oné země mrava.
[5000] Tak jakž vidúc jiní toto,
ctiechu je převelmi pro to
i pro čest, jenž tu plodiechu,
všichni je obecně ctiechu.
Tak hospodář hosti toho
[5005] před králem chváli jeho mnoho
i pravi o nich směle[gj]směle] ſmielie.
Král mu kázal, aby směle[gk]směle] ſmielie
jim přikázal před ním býti
a k tomu jich všech prositi.
[5010] A s tiem hospodář přijide,
Arnošt uslyšev to i jide.
Král jej přijav velmi míle[gl]míle] milie,
neb jemu bieše o všem píle[gm]píle] pilie.
Zatiem král Arnošta poje
[5015] v stranu jiných, do pokoje,
poče mu toho túžiti,
že jej myslé zahubiti.
Jmenuje babylónského
a vévodu damaštského,
[5020] z Alaptola kněze toho,
a kterak jej hubí mnoho,
chtiece pod se jej podbiti
a křesťanstva jej zbaviti.
„A v krátkých[gn]krátkých] kratky dnech ten rok přijide
[5025] a v tom příměřie naše vyjide.
Tuť chtie na nás cele[go]cele] celie [137r]číslo strany rukopisuvstáti.
