stě[104v]číslo strany rukopisuna zlatem svietieše
a palác kamením drahým se stkvieše.
Od pitie a od jedenie také
[2740] bieše obyčenstvie[27]J. Loriš opravil znění rukopisu na „obyżenſtwie“; obiženstvie, tj. hojnost (Loriš 1903, s. 216) všaké.
Tu naleznú drahé lože,
každý cele[dm]cele] celie řéci móže,
že dražšieho neslýcháno,
ani očima jest vídáno.
[2745] Všecko čistě vydělané,
že vše zlatem okované.
Tuť množstvie zvieřat rozličných,
podlé pomyšlenie sličných
bylo dvorně vyděláno,
[2750] ryzím zlatem pokladeno.
A v nich kamenie svietiece
drahé i jasné, převelmi stkvúcie.
A na čtyřech stěnách[28]sic! J. Loriš uvádí, že podle znění německého originálu by mělo být „nohách“ (Loriš 1903, s. 216) zlatých
lože stáše, chytře přípravných.
[2755] Čtyřie biechu v úhlech kameny
velmi misterně vsazeny,
jenž světlost hroznú jmějiechu,
po všie komňatě svietiechu.
Tuť sú Karbunkulové byli,
[2760] jenž dnem i nocí svietili.
Také od cendelínóv mnoho
byl jest oblak[dn]oblak] obluk lože toho,
dvě tu prostěradle[do]prostěradle] proſtieradlie biechu,
jenžto svú svietlostí svietiechu.
[2765] Jedno bylo násečové
a druhé cendelínové.
Koltra aksamitem potažena,
hranostajem povlečena.
Mnoho postavcóv tu bieše,
[2770] což k té ohradě slušieše,
vše puol zlata, harasové
[105r]číslo strany rukopisua z druhé strany řízové.
V hlavách byli šarlatové
a v nohách topazitové,
[2775] le tak, že nemóž vymysliti,
jehož by tu nemohlo býti.
K tomu najdivnější bylo,
že to lože okrášlilo,
že sú zlatem listy byly
[2780] všecko lože okrášlily,
po nich vše drahé kamenie,
jakž pod světem dražšieho nenie.
By obyčenstvie[29]J. Loriš opravil znění rukopisu na „obyżenſtwie“; obiženstvie, tj. hojnost (Loriš 1903, s. 217) toho,
kto jest slýchal, tak přemnoho,
[2785] v bohatství jedno lože,
nižádnýť řéci nemože.
Také se jim divno zdáše,
před ložem stolice stáše
od slonu přebělúcieho,
[2790] divným rytím předražšieho.
A pak při ponebí k vrchu,
čtyry ametysty biechu,
v hrozné črvenosti svietiechu.
Tomu se velmi podivichu.
[2795] A pak po té všie podlaze
červený aksamit draze
byl postřen[dp]postřen] poſtrien, po němž chodili,
k tomu loži provodili.
Pak v okénci, když se ozřesta,
[2800] tu korčáty uzřesta
tak drahé, jakž nikdy nevídané,
a to jim bylo velmi neznámo.
Tať biesta pitie předrahého
plné a převýborného.
[2805] A ktož pil, to jistě bylo,
však v nich nikdy neubylo.
Tak jakž Arnošt s Veclem k tomu
divie se loži onomu
a řkúc: „Móžem dobře řéci
[2810] a to netajně pověděti,
žeť [105v]číslo strany rukopisujest bohatstvie takého
