vystrúhá[41r]číslo strany rukopisuna bude a umyta vodú, Lv6,29 Všeliký pacholík z rodu kněžského, jiesti bude maso jejie, neb svatá svatých jest. Lv6,30 Neb obět, kteráž se zabíjie za hřiech, jejiežto krev vnášie se do stánku svědectvie k óčištění v svatyni, nebude jedena, ale spálena bude ohněm. Lv7,1 Tento také jest zákon oběti za hřiech. Svatý svatých jest. Lv7,2 Protož kdež bude obětována obět, zabita bude i obět za hřiech a krev jejie v ókol oltáře prolita bude. Lv7,3 Obětovati budú z nie ocas a tuk, jenž přikrývá droby. Lv7,4 Dvě ledvince i tučnost, kteráž podlé rorynkóv jest, i bránici jatrnú s ledvinami. Lv7,5 I zapálí ty věci kněz na oltáři. Zápal jest Páně za hřiech. Lv7,6 Všeliký samec z kněžského rodu na svatém miestě bude jiesti z toho masa, neb svato svatých jest. Lv7,7 Jakož za hřiech se obětuje obět, takéž i za vinu. Obojie oběti zákon jeden bude, ke knězi, ktož by jí obětoval, příslušeti bude. Lv7,8 Kněz, který obětuje zápalnú obět, bude mieti kóži její Lv7,9 i všicknu bělnú obět, ješto se peče v peci. A cožkoli na roštu nebo na pánvi připravuje se, toho kněze bude, od kteréhož se obětuje. Lv7,10 Leč buď olejem pokropena, leč suchá[ca]suchá] ſluha, všem synóm Áronovým rovnú měrú každému bude rozdělena.
VII. kapitola
Lv7,11 Totoť jest zákon oběti pokojných věcí, kteráž se obětuje hospodinu. Lv7,12 Bude li za diek činěnie obět, obětovati budú chleby bez kvasu pokropené olejem a roztlesky přesné pomazané olejem a pečenú běl a bochnice smiešením oleje [skropené]text doplněný editorem Lv7,13 i chleby kvašené s obětí za dieky, ješto se obětuje za pokojné věci, Lv7,14 z níchžto jeden za prvnie úrody obětován bude hospodinu a bude knězóv, kterýž prolé krev oběti, Lv7,15 jejiežto maso toho dne jedeno bude aniž zóstane z něho až do jitra. Lv7,16 Obětoval li by kto obět z slibu nebo dobrovolně, téhož také dne jedena bude, a pakli by co do zajtřie zóstalo, jiesti slušné jest. Lv7,17 Ale cožkoli by třetí deň nalezl, oheň sežže. Lv7,18 Pakli by kto z masa oběti pokojných věcí třetí deň jedl, porušena bude obět aniž prospěje obětujíciemu, také ovšem kterážkoli duše takovým se pokrmem poškvrní, přestúpením vinna bude. Lv7,19 Maso, kteréž by se dotklo něčeho nečistého, nebude jedeno, ale spáleno ohněm. Ktož by čist byl, jiesti je bude. Lv7,20 Duše poškvrněná, kteráž by jedla z masa oběti pokojných věcí, ješto jest obětována hospodinu, zahyne z lidu svého. Lv7,21 A kteráž by se dotkla nečistoty člověčie nebo hovadnie nebo všeliké věci, ješto poškvrniti móž, a jedla by z takového masa, zahyne z lidu svého. Lv7,22 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv7,23 Mluv synóm izrahelským: Tuku volového a ovčieho i kozieho nebudete jiesti. Lv7,24 Tuk mrchy umrlé i toho dobytčete, kteréž od zvěři polapeno jest, budete mieti ku potřebám rozličným. Lv7,25 Jed li by kto tuk, kterýž obětován má býti v zápal Páně, zahyne z lidu svého. Lv7,26 Krve také všelikého zvieřete nebudete bráti v pokrmu tak z ptákóv jako z bravóv. Lv7,27 Všeliká duše, kteráž by jedla krev, zhyne z lidu svého. Lv7,28 Mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv7,29 Mluv synóm izrahelským řka: Ktož obětuje obět pokojných věcí hospodinu, obětuj spolu i posvátnú obět, to jest mokré věci jejie. Lv7,30 Držeti bude rukama tuk oběti i hrudi. A když by obojie oběti hospodinu posvětil, dá knězi, Lv7,31 jenž zapálí tuk na oltáři. Ale hrudi budú Áronovy a synóm jeho, Lv7,32 plece také pravé z pokojných obětí dostane se v prvotiny kněžské. Lv7,33 Kto by obětoval krev a tuk z synóv Áronových, ten bude mieti i plece pravé v dielu svém, Lv7,34 neb hrudi pozdviženie a plece otdělenie vzal sem od synóv izrahelských z óbětí jích pokojných i dal sem Áronovi knězi i synóm jeho zákonem věčným ode všeho lidu izrahelského. Lv7,35 Totoť jest pomazánie Áronovo i synóv jeho v posvátných obyčejích Páně toho dne, kteréhož jest je obětoval Mojžieš, aby kněžstvie požívali, Lv7,36 a které věci přikázal jím dáti hospodin od synóv izrahelských zákonem věčným v národech jích. Lv7,37 Tentoť jest zákon zápalné oběti i posvátné za hřiech i za vinu i za posvěcenie i za oběti pokojné, Lv7,38 kterýž jest ustavil hospodin Mojžiešovi na hóře Sinai, když jest přikázal synóm izrahelským, aby obětovali oběti své hospodinu na púšti.
VIII kapitola
Lv8,1 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv8,2 Vezmi Árona s syny jeho, rúcho jích i olej pomazánie, telce za hřiech, dva skopce, koš s přesnicemi Lv8,3 a shromáždíš vešken zástup ke dveřóm stánkovým. Lv8,4 I učinil jest Mojžieš, jakož hospodin bieše přikázal, a shromáždiv vešken zástup před dveře, Lv8,5 vece: Tatoť jest řeč, kterúž jest přikázal hospodin, aby byla. Lv8,6 A ihned obětova Árona i syny jeho. A když je
