dím karbunluov, neb karbunkulus často jest v pálačovi, i má všecky karbunkuly, ale mladší, jako žena proti muži, ty moci povím, až karbunkula důjdu.

Borax jest trój, bílý, černý, červený, a každý z nich má žílu žlutú a některý má žábu napsanú na sobě. Tu vynímají [z]text doplněný editorem žáby červené živé z hlavy. Nebo to věz, že smrt mnohú odjímá mocí v své věci. Stojí v medi. Ktož by pozřel, že z chuti jemu ode vší zlé páry odejme i nemoci. Protož by byl dobr, má tyto moci, ktož mají vodné tele.

Beryl jest barvy bílé, ale světlé, ale velmi temnější než křišťál. V stříbře stojí, když jest okrúhel, proti paprslku slunečnému držen, ožéhá v rukú a svíci zažže. Ticha činí ve mravích a kázána a múdra v radě, ve všem skutce. Zkušeno jest, že kteráž dva nosíta jej, milujeta se velmi. Proti nepřátelóm jest pomocen.

Karbunkulus, jinak rubín jemu říkají, červen jest a velmi světlý. Ten [jest]text doplněný editorem[8]doplněno podle lapidáře kodexu Vodňanského z Knihovny Národního muzea v Praze, sign. II F 2 trůj, pálač, granát a karbunkul. O němž mezi těmito najméně dbám. Ten jest najšlechetnější, totiž granát, jedno, že nesvítí jako karbunkul. Když jest dobrý, má moci všech kamenův, však zvláště jed suší a vše zlé páry v životě, v stříbře stojí.

Kalcedon jest barvy bledé a snědé. Ten jest li děrav a nosí li kto na šíji, dobr jest těm, kto se ze sna ztrhují, a dává vítězství, všeliké věci a těla posiluje. To věz, plně že jest té moci.

Ceraror, jemuž hřímek říkají, jest barvy jako křišťál, ale bledý a temný. Tváři jest jako střela a některý jako klín. Ten padá