[469r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcepak jim řekl jest Pilát: „Koho chcete, ať pustím vám: Barrabáše, čili Ježíše, kterýž slove Kristus?“ Mt27,18 Nebo vědieše, že pro závist vydali by jeho. Mt27,19 Sedícieho pak jeho na súdnici, poslala jest k němu žena jeho řkúci: „Nic tobě a spravedlivému tomu, nebo mnoho trpěla sem dnes skrze viděnie pro něho.“ Mt27,20 Kniežata pak kněžská a starší poradili sú lidu, aby prosili Barrabáše, ale Ježíše zatratili by. Mt27,21 Odpověděv pak vladař, vece jim: „Koho chcete vám ze dvú puštěnu býti?“ A oni řekli sú: „Barrabáše!“ Mt27,22 Vece jim Pilát: „Což pak učiním z Ježíše, kterýž slove Kristus?“ Mt27,23 Vecechu všickni: „Ukřižován buď!“ Vece jim vladař: „Co však zlého učinil jest?“ A oni viece voláchu řkúce: „Ukřižován buď!“ Mt27,24 Vida pak Pilát, že nic neprospieval by, ale viece hřmot byl by v lidu[197]v lidu] navíc oproti lat., + in populo var., vzem vodu umyl jest ruce před lidem řka: „Nevinen já sem od krve spravedlivého tohoto, vy vizte.“ Mt27,25 I odpověděl jest vešken lid řka: „Krev jeho na nás i na syny naše!“ Mt27,26 Tehda pustil jest jim Barrabáše, Ježíše pak bičovaného dal jest jim, aby ukřižován byl.
Mt27,27 Tehda rytieři vladařovi vzemše Ježíše na radnici, shromaždili sú k němu vešken zástup. Mt27,28 A svlekše jeho, pláštěm črvencovým oděli sú jeho. Mt27,29 A spletše korunu z trnie, postavili sú na hlavu jeho a trest v pravici jeho. A kolenem klekajíce před ním, posmieváchu sě jemu řkúce: „Zdráv buď[198]buď] navíc oproti lat., králi židovský!“ Mt27,30 A plijíce na něho, vzali sú trest a tepiechu hlavu jeho. Mt27,31 A když posmievali sú sě jemu, svlekli sú s něho plášť a oblekli sú jej rúchem jeho. A vedli sú jeho, aby ukřižován byl.
Mt27,32 Vyšedše pak nalezli sú člověka cyrenejského, přicházejícieho ze vsi[199]přicházejícieho ze vsi] navíc oproti lat., + venientem de villa var., jménem Šimona; toho hrdlovali sú, aby vzal kříž jeho. Mt27,33 A přišli sú na miesto, jenž slove Golgata, jenž jest Lebné miesto. Mt27,34 A dali sú jemu víno píti s žlučí smiešené. A když okusil bieše, nechtěl jest píti. Mt27,35 Když pak ukřižovali sú jeho, rozdělili sú rúcha jeho [b]označení sloupcelos púštějíce, aby naplnilo sě, což řečeno jest skrze proroka[200]proroka] + dicentem lat., nemá var.: Rozdělili sú sobě rúcha má a na rúcho mé pustili sú los. Mt27,36 A sediece chováchu jeho. Mt27,37 A vložili sú na hlavu jeho vinu jeho psanú: Tentoť jest Ježíš Nazaretský[201]Nazaretský] navíc oproti lat., král židovský. Mt27,38 Tehda ukřižována sta s ním dva lotry, jeden na pravici a druhý na levici. Mt27,39 Míjejíce pak rúháchu sě jemu, hýbajíce hlavami svými Mt27,40 a řkúce: „Hahá, jenž zbořuješ chrám boží a třetí den jej stavíš, spas sě samého. Ač syn boží jsi, sstup s kříže.“ Mt27,41 Též i kniežata kněžská posmievajíce sě jemu[202]jemu] navíc oproti lat., + eum var. s mistry a staršími, řkúce: Mt27,42 „Jiné spaseny činil jest, sebe samého nemóže spasena učiniti, když král izrahelský jest, sstupiž nynie s kříže, a uvěříme jemu. Mt27,43 Doúfal jest v boha, vyprostiž jeho nynie, ač chce. Nebo řekl jest: Syn boží jsem.“ Mt27,44 To též pak i lotrové, kteříž ukřižováni biechu s ním, haniechu jeho.
Mt27,45 Od šesté pak hodiny tmy učiněny sú na všie zemi až do hodiny deváté. Mt27,46 A podlé hodiny deváté zavolal jest Ježíš hlasem velikým řka: „Heli, heli, lamazabathanii?“, to jest: „Bože mój, bože mój, i co opustil si mě?“ Mt27,47 Někteří pak tu stojiece a slyšiece, vecechu: „Heliáše volá tento.“ Mt27,48 A ihned běžav jeden z nich, vzem húbu naplnil jest octa a vložil jest na trest a dáváše jemu píti. Mt27,49 Jiní pak vecechu: „Nechaj, vizme, zdaliť přišel by Eliáš vyproščuje jeho.“ Mt27,50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil jest duch.
Mt27,51 A aj, opona chrámová rozedřela sě jest na dvě straně od svrchku až dolóv. A země hnula sě jest a skály roztrhly sú sě Mt27,52 a hrobové otevřeli sú sě. A mnohá těla svatých, kteříž spali sú, vstala sú. Mt27,53 A vyšedše z hrobóv po vzkřiešení jeho, přišli sú do svatého města a zjevili sú sě mnohým. Mt27,54 Setník pak, a kteříž s ním biechu, ostřiehajíce Ježíše, vidúce země hnutie a to, což dějieše sě, báli sú sě velmi řkúce: „Jistě syn boží bieše tento.“
Mt27,55 Biechu pak tu ženy mnohé z daleka, kteréž
