[467r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcekteréhož když přišel by pán jeho, nalezl by tak činícieho. Mt24,47 Jistě pravím vám, že nade vším dobrým svým ustaví jeho. Mt24,48 Ač pak řekl by zlý ten sluha v srdci svém: Prodlenie činí pán mój přijíti, Mt24,49 a počal by bíti spolusluhy své, jedl by pak a pil by s opilci, Mt24,50 přijdeť pán sluhy toho v den, kterýž neúfá, a v hodinu, kteréž nevie, Mt24,51 a rozdělí jeho a stranu jeho položí s pokrytci; nebo[174]nebo] navíc oproti lat. tam bude pláč a skřípenie zubóv.“

XXV.

Mt25,1 „Tehda podobno jest královstvie nebeské desieti pannám, kteréž vzemše světidlnice své, vyšly sú vstřieci ženichovi a nevěstě. Mt25,2 Pět pak z nich bieše bláznivých a pět opatrných. Mt25,3 Ale pět bláznivých vzemše světidlnice, nevzaly sú oleje s sebú. Mt25,4 ale opatrné vzaly sú olej v osudích svých s světedlnicemi. Mt25,5 Prodlenie pak činícieho ženicha, dřiemaly sú všecky a spaly sú. Mt25,6 Prostřed pak noci křik učiněn jest: Aj, ženich přicházie, vyňděte vstřieci jemu! Mt25,7 Tehda vstaly sú všecky panny ty a okrášlily sú světidlnice své. Mt25,8 Bláznivé pak múdrým řekly sú: Dajte nám oleje vašeho, nebo světidlnice naše hasnú. Mt25,9 Odpověděly sú opatrné řkúce: Aby snad nestatčilo nám i vám, jděte radějše ku prodavačóm a kupte sobě. Mt25,10 Když pak šly biechu kupovati, přišel jest ženich, a kteréž připraveny biechu, vešly sú s ním na svatbu, a zavřěny sú dveře. Mt25,11 Najposlednie pak přišly sú i jiné panny řkúce: Pane, pane, otevři nám! Mt25,12 A on odpověděv, vece: Jistě pravím vám, neviem vás. Mt25,13 A tak bděte a modlte sě[175]a modlte sě] navíc oproti lat., + et orate var., nebo neviete dne ani hodiny.“

Mt25,14 „Nebo jakožto člověk, na pút jda, zavolal jest sluh svých a vydal jest jim dobré své. Mt25,15 A jednomu dal jest pět hřiven, jinému pak dvě, jinému pak jednu, jednomu každému podlé zvláštnie moci. A šel jest ihned. Mt25,16 Odšel jest pak, i kte[b]označení sloupcerýž pět hřiven vzal bieše, a dělal jest v nich a získal jest v nich[176]v nich] navíc oproti lat. jiných pět. Mt25,17 Též, i kterýž dvě vzal bieše, získal jest jinie dvě. Mt25,18 Kterýž pak jednu vzal jest, odšed zakopal jest v zemi a schoval jest penieze pána svého. Mt25,19 Po mnohém pak času přišel jest pán sluh těch a položil jest počet s nimi. Mt25,20 A přistúpiv, kterýž pět hřiven vzal bieše, dal jest jiných pět hřiven řka: Pane, pět hřiven dal si mně, aj, jiných pět nadto získal sem. Mt25,21 Vece jemu pán jeho: Mejdiek, sluho dobrý a věrný, že nad málem byl si věrný, nad mnohým tě ustanovím; vejdi do radosti pána tvého. Mt25,22 Přistúpil jest pak i, kterýž dvě hřivně vzal bieše, a vece: Pane, dvě hřivně dal si mně, aj, jiné dvě nadto získal sem. Mt25,23 Vece jemu pán jeho: Mejdiek, sluho dobrý a věrný, nebo nad málem byl si věrný, nad mnohým tě ustavím; vejdi do radosti pána tvého. Mt25,24 Přistúpiv pak, i kterýž jednu hřivnu vzal bieše, vece: Pane, viem, že tvrdý jsi, žneš, kdež nerosieval si, a hromaždíš, kdež nerozptyloval si. Mt25,25 A boje sě, odšel sem a skryl sem hřivnu tvú v zemi: aj, máš, což tvého jest. Mt25,26 Odpověděv[177]Odpověděv] Opowiediew rkp. pak pán jeho, vece jemu: Sluho zlý a léní, věděl si, že žnu, kdež nerosievám, a hromaždím, kdež nerozptyloval sem, Mt25,27 protož musil si ty poručiti penieze mé peněžníkóm. A já přijda, vzal bych zajisté, což mé jest, s lichvami. Mt25,28 A tak vezměte od něho hřivnu a dajte tomu, kterýž má desět hřiven. Mt25,29 Nebo každému majíciemu dáno bude a hojnost mieti bude. A tomu, kterýž nemá, i což vidí sě mieti, odjato bude od něho. Mt25,30 A neužitečného sluhu vyvrzte do temností zevnitřních, tamť bude pláč a škřípenie zubóv.“

Mt25,31 „Když pak přišel by syn člověka u velebnosti své a všickni anjelé s ním, tehda sěde na stolici velebnosti své Mt25,32 a shromaž[467v]číslo strany rukopisuděni