[150v]číslo strany rukopisuhřbí. Potom po některých časiech tělo svatého Celsa svatý Ambrož do téhož kostela přinesl.
O svatém Nazarí takto píše svatý Ambrož: „Ó, přešťastný bohobojníku Boží, ješto jsi tohoto světa mocného diábla přebojovav, bez čísla lidem do věčného královstvie dopomohl, v němž přebývají na věky. To se jest dálo po narození[cum]narození] narozenie Božiem šedesátého čtvrtého léta.
O svatém Felixu tuto čti
Svatý Felix miesto Liberia papeže papežem volen i korunován. A to se[cun]se] ſie tak přihodilo, že v ty časy bylo se rozmnožilo kacieřstvie onoho velikého kacieře Arriana, jemužto kacieřství když Liberius papež povoliti nechtěl, proto Konstantin, syn Konstantinuov ciesařuov, papeže Liberia do dalekých vlastí zavésti kázal, a tam tři léta byl, protož všeckna obec žákovská i jiní lidé v Římě volili, aby sv. Felix papežem miesto Liberia byl, jakž sú i učinili. V ty časy otec Felix obecné žákovstvo všech vlastí sezval, a když tu osm a třidceti biskupuov bylo, před těmi přede všemi Konstantina ciesaře jakžto kacieře a dva kněžie slovutná[cuo]slovutná] ſlowtna, ješto s ním držéšta v arianovém kacieřství, z obce[cup]obce] obczie křesťanské vypověděl. Protož Konstantin rozhněvav se sv. Felixa z papežstva sehnal a Liberia papeže opět na stolici zase papežem posadil, aby kteréž je svatý Felix vyobcoval, [ty jisté Liberius odevzal]text doplněný editorem[111]doplněno podle Pasionálu kališnického. V tom zámutce Liberius Arianovu kacéřstvu povolil a tak na kněží[cuq]kněží] kniežie i na vše žákovstvo veliká pohroma bieše, že i kosteluov nectiece, v kosteléch je[cur]je] gie zabíjiechu. A když svatého Felixa z papežstva sehnali, v jednom v svém dvoře přebýváše, v jednu hodinu[cus]hodinu] hodyinu zlí jeho protivníci přišedše z dvora jej vyvedli a tu jemu hlavu stěli. To se jest dálo po Božiem narození třístého čtyřidcátého léta.
O svatém Simpliciánu[cut]Simpliciánu] Simipliczianu a Faustinu tuto čti
Svatá dva bratřence Simplicius a Faustinus, když sta se modlám modliti nechtěla, mnoha sta od Diokleciána ciesaře[cuu]ciesaře] Czieſacze muk trpěla a najposléze, hlavy jim stěvše, jich těla v řeku Tiberis, ješto skrze Řím teče,
