[52r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcebyli, haněli sú jej.

Mc15,33 A když byla hodina šestá, učinily se tmy po vší zemi až do hodiny deváté. Mc15,34 A v hodinu devátú zvolal jest Ježíš hlasem velikým a řka: „Heloy, heloy, lamazabatani?“, to jest[192]to jest] + interpretatur lat.: „Bože mój, bože mój, i co si mě opustil?“ Mc15,35 A někteří z těch, kteří tu okolo stáli, slyšiec to, řekli sú: „Aj, Heliáše volá.“ Mc15,36 A běžav jeden, naplnil húbu octem, a vloživ na třtinu, dával jemu píti a řka: „Nechte, uzříme, přijde liť Heliáš k složení jeho.“ Mc15,37 A Ježíš vypustiv hlas veliký, pustil jest duši.

Mc15,38 A opona chrámová roztrhla se na dvé od vrchu až dolóv. Mc15,39 A vida centurio, jenž tu proti stáše, že tak volaje pustil duši, vece: „Zajisté člověk tento syn boží bieše.“

Mc15,40 A byly tu i ženy zdaleka přihlédajíce, mezi nimižto byla Maria Magdalena a Maria menšieho Jakuba a Jozefova mátě a Salomé. Mc15,41 A když byl v Galilei, chodily sú za ním [b]označení sloupcea přisluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž[193]kteréž] + simul lat. byly s ním vstúpily do Jeruzaléma. Mc15,42 A když již bieše večer, že jest byl pátek, jenž jest před sobotú, Mc15,43 přišel Jozef od Arimatie, šlechtic, desietník, jenž i on čakáše královstvie božieho, a směle jest všel ku Pilátovi i prosil za tělo Ježíšovo. Mc15,44 A Pilát podivil se, již li by umřel[194]umřel] + Et accersito centurione, interrogavit eum si iam mortuus esset lat.. Mc15,45 A když zvěděl od centuriona, dal jest tělo Jozefovi. Mc15,46 Tehdy Jozef kúpiv lněného plátna a složiv jej, obinul v plátno i položil do hrobu jej, jenž byl vytesán z skály, i přivalil kámen ke dveřóm hrobovým. Mc15,47 Ale Maria Magdalena a Maria Jozefova přihlédaly sú, kde by byl položen.

Kapitula XVI.

Mc16,1 A když pominula sobota, Maria Magdalena a Maria Jakubova a Salomé nakúpily sú mastí vonných, aby přijdúce pomazaly Ježíše. Mc16,2 A velmi ráno první den[195]první den] una lat., prima var. po sobotě přišly sú k hrobu,