[96v]číslo strany rukopisujej vidíte, však víte dávno všichni mé proroctvie: Jestiť král všie chvály dóstojný, pán k tomu mocný a silný.[160]Ps 24,8 Tehda v tu hodinu král nebeský mocně u předpeklé vstúpil, ty přetemné jich temnice oslavně svým svatým světlem osvietil. Potom v dobu tu Adama za ruku ujal, takto jemu řka: Pokoj tobě buď, tudiež tvému všemu národu. Protož to řka Spasitel, dal jest ruku Adamovu svatému Michalovi. Ale kteréž duše v pravém pekle byly, těch jest žádných nevyvedl, nebo kteříž jsú v smrtedlném hřiechu zemřeli, všickni jsú do pravého pekla šli bez meškánie, ješto v něm žádného odpočinutie nenie. Protož, ktož jest z nich byl bez smrtedlného hřiechu, každý z nich bieše u předpeklí. Protož králem nebeským vyvedeni jsú a kdežť jsú koli, tuť jsú v blahoslavenství před bohem, na jeho svatú tvář hlediec.“ Tehda, když tato dva bratry, Eleochius a Karius, všicku svú řeč odmluvila, ihned před jich očima zmizela. O tom píše mistr Beda.
Prvá kapitola po božiem vzkříšení, kde jest najprvé byl, jakož svatý Jan o tom píše
Potom po božiem vzkříšení, kdežť jest hospodin byl nebo coť jest činil až do svého na nebe vstúpenie, o tomť píší svatí evanjelisty a svatí mistři, že vstav hospodin z mrtvých. Kde jest byl těch třidceti dní až do svého na nebesa vstúpenie, toho ijeden smyslem [97r]číslo strany rukopisuani počtem umysliti móže, nebo ten, ješto všemohúcí jest, svých vlastech svého božstvie divnú moc jest ukázal, totižto v nebesiech, na zemi i v pekle. Tu kdežť jest ráčil, tuť jest byl i přebýval. Najprvé z předpeklé duše pojal, potom mnohem lepší stranú své milé mateři mocně se jest zjevoval a ji těšil, mezitiem svaté Magdaléně a jiným apoštolóm toho dne svého vzkříšenie sedmkrát se jest zjevil. Najprvé svaté Magdaléně, jakožto píše svatý Jan evanjelista a tak řka: „Když Marije stáše u hrobu plačíc a v tu hodinu se v hrob naklonivši, uzřela dva anjely u bielých ávách, jeden v nohách a druhý v hlavách, tu ješto Ježíšovo tělo bieše pochováno. Tehda k nim ta dva anjely vecešta: Ženy, co pláčete? Potom jim ona odpovědě: Neboť jsú vzeli mého hospodina a toho nemohu viděti, kde jsú jej položili. To řekši, za se se ozřela, ano Ježíš za ní stojí, ale nevědieše, by to Ježíš byl. K niežto Ježíš vece: Ženo, co pláčeš a koho hledáš? Tehda ona k němu vece, mnieci by byl který zahradník: A zda si ty jeho pochoval, pověz mi, kde s jeho položil, ať bych jej vzala. K niežto Ježíš vece: Maria! Ona se k němu obrátivši, vece: Rabi,
