mě[F7v]číslo strany rukopisusta słavného a velmi velikého Ejipta a jich jazykem do Misúra. I vjeli sme do něho jako do jiné vsi, neb do něho nenie žádné brány ani které zdi około něho jest. Než najprvé sem před městem viděł velmi veliké zahrady a čisté, zdmi vysokými ohražené, kterýmžto około města słušało jest býti, a sou z rozličného kamene tesaného děłány. A na ty zdi chodí po stupních kamenných, ktož chtí, a procházejí se po zdech, dívajíce se zahradám přečistým a dřieví rozličného ovoce, jakož sem se také dívał, a jest toliko z té zdi do zahrad okny hleděti.

Když sme pak do najprvnější ulice ejipské jeli, kteříž koli sme křesťané a židé byli, ktož na čem jeł, buď na koni, nebo na vosłu, s těch sme musili ssésti a pěšky [F8r]číslo strany rukopisujíti až na hospodu a koně podlé sebe vésti. I šli sme tou najprvnější ulicí, tak mi se zdáło, jakoby půł čtvrti míle zdélí, kterážto ulice jest všecka klenutá jako sklep a po stranách sou vokna do ní.

Jest ten obyčej a právo města Ejipta, kteréžto ustavił některý žołdán, aby žádný křesťan ani žid nejeł do Ejipta jakž koli, než pěšky šeł až na svú hospodu, a to jest ułoženo pod pokutou, a to pod takovou, ať by vzali to, na čemž by jeł, a k tomu aby był bit kyjem. I šeł sem až na hospodu pěšky i s jinými, veda kuoň podlé sebe, na kterémž sem jeł k městu, tak mi se zdá, že jest toho za míli było od toho miesta, kdež sme s koní sedali, až na hospodu. Tak sem był ustał velmi, veda kuoň, až sem se hněvał [F8v]číslo strany rukopisuna toho císaře, kterýž jest takovú práci lidem pocestným zamyslił.

Přišedše na hospodu, již sem ten den odpočívał i myslił sem na to, abych do tak słavného města nadarmo nejezdił, ale abych chodě ohledovał, což bych kde mohł ohledovati a vyptati se.

I pravili mi o velikosti města Ejipta, kterak jest velmi dłouhé a široké na všecky strany, že ho čłověk odnikud nemuož přehlédnouti ani právě shlédnouti. Potom mi pravił ten hospodář a řekł jest: „V našem městě dvanácte jest ulic nadél města krom jiných příčních a stranních a v té každé ulici jest dvanáct tisíc domů, a že žołdán pán nás popsané má, neb mu všickni daň dávají, když by měł na vojnu jeti.“ Potom sem se ptał jiných měšťan