dru[F5v]číslo strany rukopisuhého viec. A na jednom dřevě bude takových koł čtyři neb pět. Také v tom městečku, zdá mi se, že najvětší živnost jich jest daktylové, neb odtud dodávají daktylů do všech zemí okolních kupci rozliční.

Také daktyloví nebo palmoví, ač jeho sú lesové velicí, však jeho nedadí roubati darmo ani daktylů trhati, než pánu z toho płat dávají a z každé palmy, kteráž již ovotce nese, dávají čtyři aspry každý rok.

Palma jest vždycky zelená. Také praví, že tepruv léta padesátého ovoce nese, a když jest stará, ovotce nenese, tehdy ji poroubí a ji pálí. I jiné potřeby děłají a palmovím, totiž větvovím, płoty pletú, nebo około toho městečka jiného sem dřieví neviděł než palmy. Také v tom městečku nic [F6r]číslo strany rukopisupěknějšieho sem neviděł než płoty palmové, kteréž sou około městečka, neb jest palma hładká a bíłá, zvłáště když uschne; i blíská[7]Na zachování etymologicky původního netvrdého l (srov. Jan Gebauer, Historická mluvnice českého jazyka 1. Hláskosloví. 2. vydání. Praha 1963, s. 364; Václav Machek, Etymolologický slovník jazyka českého. 5. vydání. Praha 2010, s. v. blýskati.) ukazuje tištěná forma „blijſkaa ſe“ se płot z nich uděłaný a jest zřetedlný velmi.

Městečko to jest biedné, nemají v něm ani vod dobrých, než jsou słané a k tomu tepłé. Tu nám pravili, že již u nich déšť neprší. K jídłu sme v něm našli najviec sajra, mléka a tvarohův, než chleba velmi máło mají, neb co nás tam přijeło, neviem, by se kdo z nás za peníze najedł, a ač by sobě chtěli sieti aneb najíti ta miesta, ješto by na nich mohli vorati, i jest země złá, neúrodná, neb jest země okolo nich velmi złá a piesečná, i to ještě piesku suchého, ješto když po něm jdeš, tehdy se velmi práší. Přebyli sme [F6v]číslo strany rukopisutu noc.

Ráno vstavše, jeli jsme pryč a druhého dne přijeli sme do jednoho městečka k prvniemu podobného palmovím i zemí. Jest také nuzné, vody mají złé, słané a tepłé. Také sme tu máło měli co koupiti k jídłu, než ptáky morské a cibuli, chleba máło, než těm, s kterýmiž sem jeł, zdáło se jim, že jest to dosti. A ty ptáky pekli sobě nesłané a jedli sme je bez chleba, mněť sú byli velmi nechutní, ačť jsou je velmi chválili.

Odtud sme třetieho dne přijeli sme do jednoho města velikého, kterémužto jazykem arábským řiekají Ajescizojazyčný text[8]nelze vyloučit znění „Ages“. Jest město veliké, neviem, by co menší było Prahy, a nenie hrazené. Kupectvie rozličného v něm dosti. V tom městě płáteníkuov a běličuov, ješto płátno čistě děłají a bílí, jest