zděná. V vrchu té věže jest špičatá a děłaná jest z kamene alabastrového velmi hładkého. O té bráně sem słyšał, že by ji dała jedna židovka ustavěti na svuoj groš a to proto jedné, aby jejie pamět zuostała po ní, neb té brány na tom miestě nic potřebí nebyło. Jest mezi domy a słove až dodnes Židovčina brána. Jest nedaleko města złatnicského a proti hradu žołdánovu.

V Ejiptě trhu dne určeného žádného nenie ani jarmarku, než každý den vždycky, jak se jedno den počne, jest trh a jarmark až do noci, a to na všecky věci, ješto sem se tomu nadiviti nemohł, ano vždycky den ode dne lidí veliké množstvie sem i tam přelévá se jako voda, ješto neviem, by nebyło v Ejiptě tak mnoho lidí jako v některé celé zemi, a nic nebudu za złé mieti, jestliže se komu co nepodobného zdáti bude proti obyčejuom těchto zemí, věřiti nebude. Neb já již na cestě jsa, rozprávky mnohé a některé, tam jsa, věřiti jsem nechtěł a potom jsem sám viece viděł, a protož ještě mnohé věci níže jsem psáti kázał, než jest vskutku shledáno. A mnoho jest, což jsem shlédał a viděł nepodobného, hned jsem nechtěł, by to psáno było, a zvłáště v té v Židovčině ulici a v tom słavném městě i jinde, kdež sem był, než což sem znamenitějšího viděł, toho některého ještě velmi krátce dotekł jsem, ješto neviem, bude li mnohému věřeno.

Žołdán jest pán bohatý na złato i na střiebro převelmi i na rozličné klénoty a jest pán mocný převelmi i na lid jest bohatý, neb jich množstvie u svého dvoru chová a hojný žołd płatí nebo dává žołdnéřom svým. A u jeho dvoru jsou dvořané nebo žołdnéři velmi bohatí, nebo mají złatých dosti, jakož jsem se jim dívał a był jsem mezi nimi. I seznámił sem se s jednim, kteřížto uměł roussky, a ten był jest z země vałasské. I ptał sem se ho, kterak se jest dostał do Ejipta, kterýžto pověděł mi: „Był sem malý pacholetem, když sem był vzat do Turek, a potom ten, číž sem był, prodał mě do Ejipta. I koupił mě jeden mamałúk, jako by řekł žołdnéř, kterémuž chovał jsem kuoň jeden, a když sem toho pilen był, potom mi