hněvají na ty, ktož je pijí, a na hostě a na neznámé pak zvłáště. Neb nás křesťany oni, súce pohané, za ty nás mají. Neb jestliže já nebo jiní chtěli sme víno píti, tehdy musili sme jíti k křesťanom a ten nám kázał jíti do komory i zavřeł nás v komoře, a tak sme víno pili, jináč nic.

V Damašku tak jest mnoho ovotce, že to mohu v pravdě praviti, že jak sem živ, v jednom městě neviděł sem ho viec jako v Damašku na trhu prodávajíc, a to ovotce rozličného, ješto mi se zdá, které by mohł pomysliti, že je tu najde, neb około Damašku jest velmi mnoho sadův přečistých a zahrad, k tomu rovniny čisté, ješto na tři strany krajiny očima nemuož přehlédnouti. Z Damašku na všecky strany dodávají ovotce, roznášejíc je na vełbłoudích po krajinách, až i do Ejipta nosí je, a na vozích nevozie, neb jich nemají.

Damašek około sebe má zed tak podobně jako około Prahy, než ne všudy, neb było někdy dobyto a jest zdi mnoho zbořeno i nenie zase opraveno až dodnes. V Damašku jest šibenice prostřed ryňku, a to jest velmi špatná, a tu hned odpraví, činíc podlé provinění, neb na ní złočince rozličně věsí: jedny za hrdła, druhým háky železné pod hrdła strkají, jiné za nohy, jinák rozličně s nimi nakłádají.

V Damašku sem był času zimnieho o božím křtění a był sem v něm tři neděle. I šeł sem jednoho dne na procházku s křesťany k tomu miestu, kdež zaraził błesk svatého Pavła, když se jest brał s mocí kniežat, aby křesťany hubił. To miesto jest mezi zahradami a od Damašku jest, jako by mohło býti čtvrt míle. Znáti, že jest někdy na tom miestě był kosteł, i pravili mi křesťané i židé, že by jej zbořili pohané, a to pravie, že proto učinili, že pout bývała veliká k tomu kostełu od křesťanuov, i nechtěli tomu pohané, totižto múřeniné, aby se ta čest dáła svatému Pavłu, kteráž na samého boha słušie. Také mi okazovali ten duom, v kterémž křest přijał svatý Paveł, a ten duom jest u městské zdi nad potokem u té brány, kterouž chodí k svatému Pavłu. Také do toho domu pohané křesťanom brání choditi a jest zazdien a stojí pustý. Potom